2 zdanění zaměstnanců
Dobrý den, kdy zrušíte superhrubou mzdu? Proč jsou zaměstnanci diskriminováni 2 zdaněním? Proč když už jsme 2x daněni také nemáme odpisy? (třeba koupím si auto, jezdím sním do prace a nemůžu ho odepsat z daní, ale podnikatel může a je jen 1x daněn a ještě má odpisy?, dále podnikatel odepíše třeba i pračku, PC a pod, proč já nemůžu?) Měl by jste si uvědomit že zaměstnanci jediný tu platí daně , dělejte i něco pro ně děkuji M. Holub
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den pane Holube, děkuji za Váš dotaz, který se průřezově zabývá rozdílem mezi zdaněním podnikatelů a zdaněním zaměstnanců. O správném nastavení zdanění v této oblasti by se dalo debatovat hodiny a nakonec by vždy stejně někdo přišel a řekl by, že je nespravedlivé. Pokusím se vyjádřit stručně.
V každém případě je moc důležité uvědomit si, že mezi podnikatelem a zaměstnancem existují objektivní rozdíly dané například občanským právem nebo obecně mírou rizika (špatné volby nebo zmařené investice a zadlužení se při zahájení, rozšiřování nebo změně podnikání). Zaměstnanci v pracovním poměru požívají ochrany zákoníku práce (nárok na dovolenou, regulace práce přesčas, ochrana před výpovědí v pracovní neschopnosti atd.) a nejsou na rozdíl od podnikatelů nuceni vyhledávat zakázky, neručí svým majetkem za závazky zaměstnavatele apod. Podnikatelé také vytvářejí pracovní místa, díky čemuž se snižuje částka, kterou stát musí vyplácet v podobě dávek. Na druhé straně platí, že celá řada podnikatelů by se jen těžko obešla bez svých zaměstnanců a jsou obory, kde je podnikání pouze svépomocí a bez zaměstnanců dokonce vyloučené. Na základě svých dlouholetých zkušeností z businessu jsem přesvědčen, že právě lidé jsou tím nejcennějším, co každý fungující podnik má.
Co se týče možnosti zaměstnanců (vykonávajících závislou činnost) odečíst si od základu daně výdaje, současný zákon to neumožňuje. Kromě výše uvedených důvodů se dále zákon opírá o skutečnost, že většina zaměstnanců má v souvislosti se svým zaměstnáním ve srovnání s podnikateli jen malé nebo žádné náklady. Pracovní pomůcky, výdaje na služební cesty apod. jsou placeny zaměstnavatelem stejně jako příspěvky na stravování a v některých případech dokonce i příspěvky na dojíždění. Navíc, umožnit lidem v zaměstnaneckém poměru uplatnit si skutečné výdaje by znamenalo obrovskou administrativní zátěž nejen pro zaměstnavatele. Zároveň by byl vytvořen prostor pro daňové úniky zejména díky obtížné kontrolovatelnosti takto uplatněných výdajů. Z pohledu efektivní správy daně se jako jediné rozumné řešení může jevit zavedení určitých výdajových paušálů pro závislou činnost, které by uspokojily tuto poptávku na kompenzaci nákladů v souvislosti se zaměstnáním. Tuto možnost budeme samozřejmě zvažovat při přípravě nového zákona o příjmových daních.
Pokud jde o superhrubou mzdu, jedná se o koncept, který jsme v minulosti mnohokrát kritizovali. ODS říkala, že zavede rovnou daň, ale takto jí zavedla pouze „na oko“. Namísto rovné daně se sazbou 15 % zaměstnancům zvýšila základ daně o pojištění, které za ně platí zaměstnavatel (tedy o 34 %) a daň tak v případě zaměstnanců dnes představuje 20,1 % jejich hrubé mzdy. Pokud jde o dvojí zdanění, nejsem si jist, co tím myslíte.
Když jsem nastupoval na Ministerstvo financí, zjistil jsem, že se zdaleka nejedná o jediný problém, který nám zde předchozí vlády zanechaly. Pokud jsme nechtěli způsobit zásadní výpadek příjmů veřejných rozpočtů, nemohli jsme bez dalšího dramatických způsoben začít měnit sazby daně z příjmů a zavádět bez dalšího pouze nový způsob výpočtu daně nám nepřipadalo příliš smysluplné. Navíc, související náklady s takovou administrativní změnou by se dle našich odhadů blížily hodnotě 1 mld. Kč. Koncept superhrubé mzdy jsme se tak rozhodli vyřešit v rámci nového zákona o příjmových daní, který připravujeme na klíč pro příští vládu.
Potom, co se nám podařilo zavést opatření směřující k narovnání podnikatelského prostředí a ke stabilizaci příjmů veřejných rozpočtů a k efektivnější správě daní, můžeme si postupně dovolit snižovat daňové zatížení. Příkladem může být zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %, která představuje pro rozpočty minus cca 3,9 mld. Kč ročně. Dále postupně zvyšujeme slevu na druhé a další děti, což bude v roce 2017 mít rozpočtový dopad minus cca 4,2 mld. Kč. Mezi další kroky při snižování daní je možné zařadit i tzv. školkovné nebo snížení DPH u restauračních služeb (jídlo a nealko nápoje) z 21 % na 15 %.
Zdravím, AB
