Privatizace nemocnic

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

V elektronickém  měsíčníku Občan v síti  najdete i  odpovědi dalších respondentů na dané téma  (http://www.sdruzeniobcan.cz/files/obcanvsiti2012_04.pdf).

1. Jakou roli by měl hrát v pražském zdravotnictví Magistrát hlavního města Prahy?

Pokusím se být stručný. Jako každý jiný kraj. Pochopitelně za předpokladu, že by někdo vytvořil skutečnou a fungující koncepci českého zdravotnictví. To se, s veškerou úctou, dosud nestalo. Základní síť nemocnic s patřičnou spádovou oblastí a schopností poskytnout komplexní služby stanovena nebyla. Jistě nikoho nepřekvapí, že podle mého názoru zde hlavní roli musí a jedině může hrát stát. Už jenom proto, že hranice kraje vždy nemusí odpovídat přirozené spádové oblasti. Na tomto mém názoru naprosto nic nezmění fakt, že to stát dosud absolutně nezvládl. Není mi však lhostejné, zda to neumí nebo nechce. Vše totiž nahrává zřejmým snahám o naprostou privatizaci jedné ze základních služeb a povinností civilizované země.

Mimochodem, opravdoví zdravotníci v praxi moc dobře vědí, že zachování nezbytných vitálních funkcí je  základním kamenem fungování intenzivní péče. Jinak je vážně nemocný pacient ztracen. A tato země  v současnosti přece vážně nemocná je. Je naprosto jedno, zda se jedná o důsledek těžkého vleklého sebepoškozování či o vnější etiologické příčiny. I když obojí je zřejmě správně.

2. Jak se díváte na uvažovaný převod některých státních nemocnic na město, který by byl

obdobou převodu okresních nemocnic na kraje v roce 2003?

Sám pan ministr na Výboru pro zdravotnictví PS PČR pro mne poněkud překvapivě otevřeně prohlásil, že stát se neumí postarat o velké nemocniční celky. Sice nelhal, avšak právě jeho ministerstvo bohužel dělá vše pro to, aby potřebná pozitivní změna nenastala. Za podobné situace je proto minimálně pohodlné povinnosti, které nezvládá hodit na bedra jiného. Ať je to kraj, nebo zdravotní pojišťovny. A to pomíjím další možné příčiny. Jde o naprosto alarmující přístup. Mnohé kroky jsou totiž nevratné. A když už, tak za cenu obrovských problémů.

Za chybu považuji i kvapem proběhlé „odfakultnění“ dvou pražských špitálů. A nejen proto, že kupříkladu na naší Bulovce působí všechny tři lékařské fakulty. Ten spěch je rovněž minimálně podezřelý. Rovněž nezapomínejme, že nelze pominout některé skutečné důsledky zmíněných předchozích převodů v jiných krajích. Nelze přece tvrdit, že efekt byl jenom pozitivní. Pravda, někdy byl, i když nikoliv pro systém samotný, pochopitelně! Ale pro ty, kteří se mohli, uměli či měli na něm přiživit.

3. Jaké v tom vidíte hlavní přínosy a možná rizika?

Jako jistý přínos bych možná viděl, nejsou-li nějaké vedlejší zájmy, bližší vazbu na zřizovatele. Jako letitý zaměstnanec Bulovky totiž nemohu říci, že by se o ten náš špitál ministerstvo nějak horlivě zajímalo. V pozitivním slova smyslu, pochopitelně. Byli jsme opravdová Popelka mezi fakultními nemocnicemi. Zato něco rušit jim zase takový problém nedělalo: traumacentrum, byť byl opraven za peníze Prahy heliport umožňující i noční přistání; pak iktové centrum, i když nejbližší neurologie severním směrem je skoro na hranicích Čech.

Abych se přiznal, rizik vidím daleko více, například v možném záměru privatizace. O lukrativnosti samotných pozemků vysoko nad Vltavou ani nemluvě. Bohužel přiznejme si, že v tomto směru málokoho soudného a férového nejen posledně prosáklé odposlechy mohou uklidnit. Naopak, je to děsivé. Pro Prahu mi pak takový záměr připadá jako velké sousto. Zanedbanost mnohých budov a vnitřního vybavení je více než katastrofální. Přitom se vše zdražuje, a navíc Prahu samotnou se chystají někteří politici obrat v rámci projednávaného zákona o rozpočtovém určení daní. Bohužel nemohu ani říci, pan současný ředitel VZP mi jistě promine, že Bulovka a Thomayerka měly zrovna nejlepší zkušenosti s tzv. triumvirátem. Obávám se, že to může dopadnout stejně. Nu a nelze přehlédnout ani fakt, že obě zmíněné nemocnice neposkytují péči jen Pražanům, ale měly by ji  poskytovat i nejbližším oblastem Středočeského kraje. Přitom platby obou z nich patří při srovnání s jinými FN k těm nejnižším.

A mohl bych pokračovat. Je ve mně již mnoho hořkosti a nedůvěry. Stačil mi totiž loňský zřejmě pokus přímo na lidech, kdy byla zrušena akutní lůžková péče ve vysočanské nemocnici. A celý spád přesměrován na nás. Například naše interna se náhle musí na 73 akutních postelích postarat o 190 000 lidí. Hospitalizační standard 21. století budete hledat marně. Hospitalizovaným a jejich příbuzným se to pochopitelně nelíbí. Stejně jako nám, kteří se o ně chceme a musíme co nejlépe postarat. Vynadáno však dostáváme jenom my. Jsme totiž po ruce. Ty, kdo o tom někde rozhodli, to očividně nezajímá a nepálí. Oni si jen „odfajfkovali“ snížení počtu akutních lůžek.

Stojí Praha o podobné problémy? Nemá jich už s DP, čističkou, tunely aj. dost a dost? Já jsem se v Praze narodil, nepřeji jí proto nic špatného.

Přeji hezký den.