Mgr. Pavel Hofrajter

  • SOCDEM
  • mimo zastupitelskou funkci
Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Praha
Geomapa
Česká republika
-1,39
muži 79%
ženy 20%
18+ 0%
26+ 5%
38+ 9%
50+ 84%

Průměrná známka je -1,39. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

26.01.2018 7:52:33 - Franta Chomat

Podekovani a jeste dotaz.

Dekuji Vam za odpoved. Trochu me prekvapila, o to vic potesila. Z toho pohledu, ze i mlady socialni demokrat, oboji zduraznuji, premysli nad podstatnymi otazkami spolecenskeho vyvoje a dokaze dojit k zaverum neovlivnenym soucasnou politikou strany. Na rozdil treba od mladych socialnich demokratu nebo pana Sedi, se kterym jsem si nekolikrat vymenil nazory, a ktery mi coby zahranicne bezpecnostni expert pripada jako slabsi odvar Gabala. A k tem dotazum. Z hlediska budoucnosti CSSD bude nadchazejici sjezd veledulezity. Vite, jaky bude pomer delegatu pozadujicich radikalni zmeny a tech, kteri preferuji jen ty kosmeticke? Jak silne je volani o posunuti strany vice doleva (viz. vase nazory)? Jste na sjezd nominovan? Uvazoval jste o tom, ze pokud vyhraje stavajici vedeni a kurz, zalozite s jinymi stranu novou, opravdu socialne demokratickou, zalozenou na pravde? Preji prijemny den a eventualne stastnou ruku ve volebni mistnosti.
ing. Frantisek Chomat

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

26.01.2018 16:33:01 - Mgr. Pavel Hofrajter
 Vážený pane inženýre,
současná politika strany - a nevztahujme to teď prosím jen k sociální demokracii - by neměla umlčovat, hanit ani znemožňovat svým členům možnost samostatně přemýšlet. Stejně tak se tedy může stát, že MSD podporují nějakého kandidáta, jiní v sociální demokracii podporují toho druhého. Názorová různorodost je velmi důležitá. Považuji za přínosné, aby i uvnitř soc. dem. bylo několik názorových proudů. Stranu to posouvá kupředu. Nebo by při nejmenším mělo. Ale navenek strana nesmí působit jako rozvrácená, s mnoha názorovými proudy. Navenek strana musí působit jednotně a silně.
Souhlasím s Vaším tvrzením, že nadcházející únorový sjezd je důležitý. Pevně věřím, že se díky němu atmosféra ve straně ,,pročistí", což je spíše zbožné přání. Ohledně delegátů - nemám představu o tom, jaký by měl být jejich poměr. Vaše rozdělení na ,,radikály" a ,,umírněné" mi připomíná situaci v soc. dem. roku 1921, kdy se od soc. dem. odštěpila KSČ. Já doufám, že strana vyjde ze sjezdu pokud možno jednotná a silnější. Já sám se sjezdu účastnit nebudu.
O založení jiné politické strany jsem nepřemýšlel. Ctím tradici 140 fungující, tradiční strany, s velmi bohatou historií. Žádná jiná nově vzniklá sociální demokracie by nebyla TOU soc. dem., ale jen levnou náhražkou a jmenovkyní. 
Stávající ,,kurz" soc. dem. je vynucen dobou. Víte, když v roce 1919, kdy se konaly první svobodné komunální volby v ČSR, získali sociálně demokratičtí kandidáti 32,5 % všech hlasů a o rok později, v roce 1920, kdy se konaly volby celonárodní, do Národního shromáždění,  získala sociální demokracie 25,7 % (cca 1.6 milionu hlasů). Sociální demokracie byla zárukou a byla oporou a podporou, na kterou se mohl občan první, samostatnosti čerstvě nabyté republiky spolehnout. Byla to sociální demokracie v čele s Vlastimilem Tusarem, který byl předsedou vlády v letech 1919 – 1920. V roce 1925 získala sociální demokracie 8,9 %. Byl to první propad, který sociální demokracie zažila. Ale tento propad je logický – ze soc. dem. se oddělila nově vzniklá KSČ (získala 13 % hlasů) a na politické scéně posílil obrovský hegemon – Agrární strana v čele s Antonínem Švehlou. Rok 1929 přinesl posílení sociální demokracie. Po velkých neshodách mezi Antonínem Švehlou a lidoveckým předsedou Msgr. Šrámkem byla země na cestě k předčasným volbám. Nakonec tzv. Panská koalice své období dovládla a ve volbách v roce 1929 získala sociální demokracie 13 %, agrárníci 15 % a komunisté 10,2 % hlasů. Budeme-li uvažovat, že po oddělení KSČ muselo dojít i k rozštěpení voličské základny soc. dem., je procentuální zisk soc. dem. pochopitelný. Po těchto volbách zasedl v čele senátu sociální demokrat František Soukup. V posledních svobodných volbách v roce 1935 získala sociální demokracie 12,55 % hlasů. Byla opět jednou ze tří nejsilnějších parlamentních stran.  Vyššímu zisku sociální demokracie v těchto volbách zabránil pouze vznik Sudetendeutsche Partei v čele s Konrádem Henleinem.

Z tohoto krátkého historického exkurzu vyplývá, že sociální demokracie, tak jako dnes, přicházela o voliče. A voliči se k ní vždy vrátili. Vrátili se proto, že sociální demokracie byla zárukou. Vrátili se proto, že sociální demokracie byla silnou, jednotnou, schopnou a otevřenou politickou stranou, která vždy pracovala ve prospěch národa. Sociální demokracie má před sebou těžkou dobu, ale pokud to strana přežije (a nevím, proč by neměla), tak z toho vyjde pro jednou opět silnější. 


S pozdravemPavel Hofrajter