Lékaři čekají na reformu již velmi dlouho
ČSSD se většinou staví za požadavek lékařů z odborářské iniciativy Děkujeme, vydíráme. Kdybych já byla doktor, radši bych se starala o své místo. Odboráři, kteří mě burcují k odchodu se o flek bát nemusí, ale ne každý lékař, který dnes na truc odejde, má 100% jistotu, že později práci zase najde. Co vy na to jako doktor?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
27.01.2011 9:01:26 - MUDr. Jiří Koskuba
Přes jasně a věcně položenou otázku čtenářky si odpověď dovolím poněkud rozvést. Dotaz přímo na mne (a jsem za to velmi vděčný) může mít i původ v článku pana redaktora Vaňka v Parlamentních listech z 19.1. t.r. Není nepravdivý. Rozhodně nevystihl složitost a celý obsah jednání Výboru pro zdravotnictví PS PČR. Ostatně po tříhodinovém vzrušeném jednání to není snadné. Nicméně ze záznamu si lze ověřit, že jsem se snažil o daleko konstruktivnější přístup, než lze z poněkud bulvárního postřehu soudit. Přiznávám však, špatně a moc smutno mi bylo.Některá fakta snad vysvětlí proč:
Akce "Děkujeme, odcházíme" je známa takřka rok. Vznikla před parlamentními volbami v roce 2010.
Ano. Byla a je směrována k vládě ČR.
V době jejího vzniku se obecně očekávalo jasné vítězství ČSSD.
Zvláště mladí lékaři nejsou (z mého pohledu logicky "bohužel") zrovna přirození voliči levice.
Proto spojování iniciátorů i aktivistů s levicí je proto přinejmenším naivní.
Požadavky i průběh je akce je dosud legitimní, to nelze zlehčovat. Jsme demokratická společnost.
Požadavků je uvedeno 13 - nikoliv toliko medializované mzdy. To není vydírání. Nejde vůbec o nesmysly či smyšlenky.
Mně osobně nejsou dostupné informace, že všichni účastníci iniciativy jsou odboráři. Naopak. V naprosto drtivé většině jde o jejich svobodné rozhodnutí. To nelze nikomu upírat.
Na konstruktivní politickou diskuzi bylo času dost. Sněmovna tento byť vždy levicí navržený bod programu svou vládní většinou opakovaně odmítla. Následné urážky a až "jakešovské" žvásty nejsou vskutku tou pravou cestou.
Řešení se nyní hledá až "za minutu dvanáct". Hledá-li se vůbec.
Ačkoliv je mi nyní maximálně na 4 roky propůjčen poslanecký mandát, stále jsem hlavně primář, lékař s 30ti lety praxe. Jsem v trvalém kontaktu s naší nemocnicí, se svým lékařským týmem. Vedl jsem jej přes 11 let. Řada kmenových lékařů prošla pracovištěm již jako medici. Ne, nejsme dokonalí. Ale vždy jsem na ně mohl být z mnoha důvodů pyšný. Stále jsem. Vím, jak velice těžké je jejich rozhodnutí. Vím, že v naprosté většině odejít nechtějí. Naopak. Nikdo, opravdu nikdo je k tomuto kroku do naprosté nejistoty nenutil. Chtějí "pouze" konečně změnit podmínky fungování české nemocniční péče. Čekali již velice dlouho. Slovo "reforma" slyšeli dlouhých 20 let. Už nevěří. Chtějí, aby někdo vyslyšel je.
Právě proto mne jako doktora kritická situace, do které se dospělo, velice trápí. Nejen pro nespornou nejistotu rebelujících doktorů. Byť rebelujících v mezích zákona. Nemocniční tým nejsou jenom lékaři. To jsou rovněž sestry, sanitáři, paraklinické obory. Sehraný tým je to nejcennější, co může ve zdravotnictví být. Pro zdravotníky samotné, pro pracoviště, pro nemocnici. Pro pacienty!!! To vše je nyní na řadě míst republíky ohroženo. Já se s tím smířit nehodlám a již vůbec ne k tomu přispívat. Dávno bylo možné jednat a hledat kompromis.
Ohroženy však nejsou jenom týmy. Ohroženi jsou pacienti! Uvítal bych proto, kdyby z uvedeného jednání Výboru pro zdravotnictví bylo za mne vyjma nausey zaznamenáno, že jsem rovněž upozorňoval pana ministra i přítomné na fakt, že dokonce není pravdou, jak fakultní nemocnice budou všude schopny zajistit vlastní akutní péči. Natož jinde nedostupnou péči nahražovat! Omlouvám se: to není, opakuji - to není šíření poplašné zprávy! Snažil jsem se rovněž připomenout ctihodným kolegům i přítomným stávku anglických hasičů. Britská vláda též zachovávala toliko "tvrdý postoj". Nahradit je měli hasiči vojenští. Nenahradili. Uhořela řada lidí. Chytrý se učí na chybách druhých, hloupý vlastních. Poučí-li se vůbec.
Tolik sice delší odpověď, ale na druhé straně s ohledem na závažnost a složitost problému i mé stručné vyjádření. Ano, požadavkům lékařů rozumím. Problémy jsem vnímal na vlastní kůži. I já se v mezích svých možností po léta snažil o jejich vyřešení. Marně. Ale hlavně si moc a moc přeji přispět k řešení. Nechci, aby odešli. Nechci je ztratit. Nechci, aby dalším selháním politiků rebelující i zbývající zdravotníci a následně pak pacienti trpěli. Děkuji všem, kteří to pochopí a opravdu pomohou.
A jen tak mimochodem - kupř. šetření na hasičích, policistech se mi rovněž moc nezamlouvá. I oni zachraňují životy. Ani oni tzv. krizi nezavinili. S pozdravem Jiří Koskuba
