Ztrácení voličů KSČM
Vážený doktore Skálo, ani nevím, jak Vás oslovit, protože v KSČM se slovem soudruh již neoslovujete, tak jsem Vás oslovil akademickým titulem. Do roku 1991 jsem byl dlouholetým členem KSČ a věřil jsem, že socialismus, ten, ve kterém jsme žili, model sovětského socialismu, obstojí v konkurenci s kapitalismem. Nestalo se a osobně se tomu nedivím. To ale by bylo na delší povídání. Pro to, proč ztrácí KSČM voliče, není kdovíjak, podle mě, složitá odpověď, ale jak je získávat, tak to je sisyfovská práce. Odpovězte, poslanci za KSČM včetně Vás na otázky: Proč jsem členem KSČM, a proč jsem komunistou a proč je dobré být komunistou? Tak tohle zodpovědět bude asi to nejtěžší, ale je to krok k tomu, aby vám lidé uvěřili či nikoli. Možná by bylo načase změnit název KSČM. Neberte to, prosím, jako provokaci, s pozdravem míru zdar, čtenář PL.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Skvělé otázky! Upřímné díky! Kdo čekal, co právě cloumá Francií (i Belgií a Nizozemím)? "Už je to tady!" řečeno s listopadovými klíči. Zaznamenal jste slovník, jímž Francouzi, zkrápění vodními děly, mluví na kamery (s výjimkou ČT, jak jinak)? Kapitalismus svou pozitivní roli vyčerpal. Teď bude už jen degenerovat. Jádro pudla je v křeči, v níž se zmítá "akumulace kapitálu". V "nadvýrobě" peněz, lačných zase jen "dělat peníze" - a deficitu kupní síly, bez níž se nemají jak reálně zhodnotit. Ty nůžky se rozevřely v obludném úhlu. Na dnešním hřišti už řešení nemá - je-li řeč o tom humánním a trvale udržitelném. To šíří skandální impotenci i tam, kde to dřív "elity" jakžtakž zvládaly. Mozaika těch pastí bují se čtvercem času. Jsme na prahu civilizačního rozcestí. Překvápek, jako to z dnešní Francie, už bude jen přibývat. Druhý týden tam stávkují i advokáti. Kde zaduní "A dost!" příště, se dá hádat jen z křišťálové koule. Že se tak stane, je však "na beton". Zvlášť až nám "elity" oznámí, že budou ztráty bank "sanovat" i na úkor našich úspor (nesoucích záporný úrok už teď). Až z těch "zázraků" vypadne, že si nevědí rady s invazí "třetího světa" do Evropy - a spoustou jiných kalamit, které by ještě včera zněly jako z jiného světa.
Nezbude nám pak než "držet ústa a krok"? Civět na výbuch
slepých vášní - a "pořádek", totalitní jako řemen? Nebo tu bude
alternativa, schopná oslovit většinu - a prosadit průlom v jejím
zájmu? Právě to - a nic banálnějšího - je na pořadu už "tady
a teď". O tom je spor, sílící mezi členy i sympatizanty strany,
která má skutečnou alternativu v názvu. Povedlo se to
slovo změnit v červený hadr i spoustě těch, koho už nic lepšího
nečeká? Není snad stonásob důležitější, nakolik levicová
je naše politika? Změnit název - a ji nechat beze změny - by
skončilo ztrátou, a ne žádným ternem. Zbavila by nás spousty lidí, kteří
nám stále věří. Otázka otázek zní jinak: vyhraje to, co teď chybí,
pod dnešní hlavičkou? Smíme to vzdát? To si nemyslím. Na to nemáme právo,
i když prohrajeme. Start na "zelené louce" není
žádný med. Má však tím volnější ruce. To ze všeho nejdůležitější
nás nemine v obou případech. Boj o milióny těch, koho už nic lepšího
nečeká, vyhraje jen skutečně levicová politika.
