Jak hodnotíte význam setkání Basel III pro naši ekonomiku?
V nedávné době (29. března 2019) se ve švýcarské Basileji konalo setkání Basel III reprezentantů finančního světa. Bylo tam dohodnuto zvýšení podílu zlata na krytí měn. Sice to neznamená zcela návrat k zlatému standardu, ale výrazně posiluje pozici především zlatého jüanu a rublu oproti americkému dolaru a samozřejmě proti euru. Rusko a Čína souběžně nakoupily v posledních letech stovky tun zlata, což znamená, že mají asi lepší vedení ekonomiky než ČR. Smutné je, že naše bývalé zlaté rezervy byly rozprodány v době, kdy zlato bylo levné a je ukázkou neschopnosti prognostiky vedení země od Klause, přes Zemana, Topolánka...atd.!?! Teď máme plnou českou banku eura (měny v budoucnu možná bezcenné ) díky nesmyslným intervencím na hodnotu koruny. A i v této době jsou (bohužel) ve vedení země ekonomové, kteří stále sní o zavedení eura v ČR! Jaký lze očekávat další vývoj? Děkuji.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Nákup zlata se loni meziročně zvýšil o 74 procenta. Kupovalo hlavně Rusko a Čína, také však řada centrálních bank jiných zemí. Moskva a Peking tím bezpochyby chtějí posílit status svých vlastních měn - a dost možná i dláždit cestu k řádově suverénnější měnové a platební politice. Přesně opačným směrem nás podráží ČNB. Jak Vámi zmíněným prodejem zlata v době, kdy byla jeho cena blízko dna, tak umělým snižováním kursu koruny v minulých letech, tzn. bezhlavým nákupem EUR i jiných západních měn za víc korun, než kolik se jich nakoupené cizí devizy dostane, až se koruna vrátí do méně přiškrceného kursu. Jen tahle diletantská operace - shoduje se řada expertů - skončí čistou ztrátou v řádu 150 - 200 miliard korun. Zato hrstka spekulantů, rejdících na měnovém trhu, si namastila kapsy nejen parádně, ale i bez nejmenšího rizika. ČNB jí totiž úroveň, na niž uměle snižovala kurs koruny, hlásila do haléře i s přesně vymezenými časovými lhůtami.
Manažera soukromého koncernu by za to akcionáři vyrazili. Generalita
centrální banky, nezávislá na nás všech ještě víc než všechny soudy, si hoví v
bavlnce faraonských příjmů a bonusů. Do chomoutu eurozóny by lezl jen blázen
(což je tím pádem i diagnóza "ekonomů", kteří se nás tam
snaží dostrkat zuby nehty). Pokud se jim to nepovedlo dosud, zkusme být
optimisty a doufat, že se eurozóna rozpadne dřív, než by se její český
fanklub domohl moci, díky níž by nám ten chomout nasadil. Ptáte-li se na naše
ekonomické perspektivy, tady jsou k optimismu jen chatrné důvody.
Sféře, rozdávající v ekonomice noty, vévodí recitační kroužek, co umí
jen floskule o pracce trhu jako spasiteli i vykupiteli. Dokud se z jeho
sevření nevymaníme, bude se nám to mstít čím dál neurvaleji.
