PhDr. Josef Skála, CSc.

historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • KSČM
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,24. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

23.04.2019 12:51:07 - Kozmo

Myslíte, že může v současné České republice vzniknout hnutí, které bude prosazovat zájem země?

Vážený pane doktore, může v současném stavu politické situace v ČR vzniknout hnutí, které bude napříč politickým spektrem prosazovat zájmy republiky a našich občanů? Domnívám se, že je to pouze v oblasti fantazie! Naše současná politická reprezentace ve většině nehledí na zájmy prostých občanů, řeší pouze své úzké politické cíle! Často proti zájmům ČR (mohl bych doložit množství příkladů, to ale není smyslem mé otázky). Stejné to bylo i v minulosti, každá vláda od 90. let žila od voleb do voleb, bez perspektivy rozvoje státu. Země se rozprodala a úspěšně se dostala do polohy kolonie! A to, co můžeme sledovat v mediálním prostoru, jenom moji úvahu potvrzuje. Děkuji.

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

24.04.2019 22:08:26 - PhDr. Josef Skála, CSc.
 Někdy je ze všeho nejdůležitější - či minimálně jednou z klíčových priorit - právě to, co se zdá být dosažitelným jen učiněným zázrakem. V daném případě to vyplývá hlavně ze dvou skutečností. Jak z toho, že problémů, křivd a vyslovených darebáctví, poškozujících velkou většinu, rychle přibývá. A zároveň z toho, že velkou mocenskou přesilovku, již hrají viníci toho všeho, lze zvrátit a nakonec i porazit jen jménem většiny a s oporou v ní. Jedno hnutí, v němž by se spojily všechny vlastenecké, racionální síly, je logicky spíš z říše snů. Mnohem reálnější jsou dvě jiné varianty. A sice co nejširší "spolupráce ad hoc" - tedy proti zcela konkrétním selháním a lumpárnám. A úměrně úspěchům takového postupu časem snad i určitý politický blok, jehož součásti si zachovají vlastní identitu a nezávislost. To vše má ovšem smysl jen za předpokladu, že nepůjde jen o "kulaté stoly", jejichž účastníci se omezí na hledání "programových průsečíků" v poloze podobných slovíček a hesel. Kdo chce poměry měnit, a ne jenom vlažně okecávat, musí stát o akční jednotu. O shodu na zcela konkrétních krocích, mířících na Achillovu patu viníků. Právě to bývalo parketou  skutečně radikální levice. Právě tím vnášela do širších spojenectví "přidanou hodnotu", znásobující jejich akční rádius a vliv. Zní to jako z jiného světa? Vrátit to do toho dnešního je nejvyšší čas.