Kolik jste naspořili?
Proč se tak málo investuje, dokonce méně než v době krize? Nejde o částku, ale o procentuální vyjádření, kolik na investice z rozpočtu jde, a to je snad nejmíň v historii. Kdy jindy je podle vás čas na investice než teď? A když ještě rozebíráte fondy, které dosud byly, nehrozí, že až přijde krize, tvrdě na to doplatíme? Vy se pravděpodobně do té doby dostatečně zajistíte, ale co my?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
23.05.2019 11:18:17 - JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Dobrý den,rozhodně není pravda, že by se u nás investovalo nejméně v historii. Ve skutečnosti investujeme oproti minulosti více a rok od roku tyto výdaje navyšujeme. Na rok 2018 jsme naplánovali investice ve výši 90,12 miliard korun, nakonec jsme ale tento plán překonali o více než 26 miliard. Oproti roku 2017 jsme tak proinvestovali navíc přes 35 miliard. V letošním roce dáváme na investice 122,2 miliard korun a v tom příštím počítáme dokonce se 135 miliardami.
To jsem Vám ale uvedla celkové částky, ve kterých jsou započítány i peníze z EU. Podívejme se teď jen na „české“ peníze. Z našich národních zdrojů půjde letos na investice 79,7 miliard korun, což je rekord. A v příštím roce to bude dalších 85 miliard. To je výrazně více než v dobách recese, kdy se z národních zdrojů proinvestovalo 47,8 miliard v roce 2012 a jen 42,7 miliard v roce 2013.
Investice přitom zůstávají naší prioritou i pro další léta. Během loňského roku jsme objížděli republiku a mapovali investiční potřeby našich obcí a krajů. Díky tomu jsme jako vůbec první vláda vypracovali dlouhodobý plán investic, který zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.
K tomu bych ráda doplnila, že jsme v posledních letech také napravovali nespravedlnosti, které zůstaly po předchozích vládách. Podnikli jsme řadu kroků ke zvýšení životní úrovně občanů v naší zemi. Pravidelným navyšováním minimální mzdy v posledních letech vytváříme tlak na to, aby mzdy rostly všem. Také rekordně vzrostly důchody, zvýšily se platy učitelům a dalším pracovníkům ve veřejné sféře a přijali jsme celou řadu opatření sociální oblasti. Přesto ale udržujeme veřejné finance přebytkové a státní dluh nízký a stabilizovaný.
Loňský rok zakončil státní rozpočet v přebytku 2,9 miliard korun. V roce 2016 jsme dokonce dosáhli rekordního přebytku 61,8 miliard korun a o rok později jsme měli téměř vyrovnanou bilanci. Také vládní sektor jako celek už několik let hospodaří s přebytkem, který nás řadí mezi nejlépe hospodařící země EU. To oceňují ve svých hodnoceních i prestižní ratingové agentury, které řadí naše veřejné finance do evropské špičky.
Také bych ráda připomněla, že od roku 2016 je v přebytku také strukturální saldo, které zachycuje bilanci našeho hospodaření očištěnou od vývoje ekonomiky. Loni bylo strukturální saldo v přebytku 1,1 % HDP, což nás v Evropě řadí opět na přední příčky. To znamená, že se nespoléháme na ekonomický růst a že zdravá kondice veřejných financí je výsledkem naší odpovědné fiskální politiky. Pokud by tedy měly někdy přijít horší časy, státní kasa na to bude připravena a ustojí to s přehledem.
A tvrzení o rozpouštění rezerv je mýtus, který se objevil v souvislosti naší novelou zákonu o zrušení Fondu národního majetku. Realita je úplně jiná. Možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu byla uzákoněna už od roku 2012. Od té doby vlády převáděly do rozpočtu každý rok v průměru 10 miliard korun, a to při zachování bezpečného zůstatku na krytí privatizačních výdajů, zejména ekologie.
A naše novela přináší do tohoto procesu větší transparentnost. Díky ní už nezávisí nakládání s penězi z privatizačních účtů na libovůli vlády a ministrů financí, ale je plně pod kontrolou Parlamentu. Podrobně to vysvětluji například tady: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2018/navrh-ministerstva-financi-posiluje-roli-33644
Mějte se hezky.
Alena Schillerová