zachrání českou levici nová politická formace bez Hamáčků a Filipů
po Euro-výprasku české levice ve volbách 2019 by se měly v ČR sjednotit politicky aktivní občané pod jednu silnou střechu s národním zaměřením a vypráskat otrlé zoufalce ze všech funkcí. Uvažujete o takové iniciativě? Děkuji za odpověď. J.Novák
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Česká parlamentní levice vrší jeden debakl za druhým. Pokud si na její politiku zachovají monopol ti, na jejichž konto to padá, následky hrozí být skutečně drastické, a to už velice brzy. Nám, kdo před tím alarmujeme nahlas, za to okopávají kotníky. Vypalují cejch "zhrzených ambicí" a "rozbíječů". A teď už dokonce i "páté kolony", co si prý koupili "fašouni" s cílem "narušit nerozbornou jednotu". A to už je opravdu poluce čirého zoufalství. Tuplem od lidí, majících žaludek i na politické kšefty s těmi, kdo drží ochrannou ruku nad skutečnými fašouny. Jak nad těmi na Ukrajině či v Pobaltí, tak těmi "korporátními". V "bílých límečcích" a pod "liberální" škraboškou.
Z rozcestí, na něž to dospělo, vedou dvě východiska. Rozvod se sobeckými ambicemi, které levici ženu do agónie, předpokládá jedno i druhé. Dojde-li k němu bez dalších průtahů a "po dobrém", "restart" má stále šanci na půdě stávajících stran. Mám namysli "restart" svěží, bojovné opoziční politiky, a ne marketingových čárymár v podání J. Hamáčka, který ten chytlavý pojem převzal od nás. Sobecké ambice však mohou levici dovést i na práh klinické smrti. Pak už jim "užitečného idiota" dělat opravdu nelze.
O spolupráci skutečně levicových a demokratických sil to však musí už "tady a teď". A stejně tak i v každé z dalších etap. Říkáte "jedna silná střecha"? Tu výzvu slýchám stále častěji. Oč poctivěji bývá míněna, tím víc obsahuje i úskalí. Dnešní poměry pijí krev stále širšímu spektru. Zájmovému i názorovému. Zkusit je celé sešikovat do jedné strany by věci pomohlo pramálo. Hledejme platformu společného postupu. Ne snad v podobnosti pár slovíček, nýbrž reálných zájmů. A tedy jejich objektivního konfliktu s praxí psychopatů u koryt. Tak aby z toho krok za krokem vznikal i politický blok, v němž si každý zachová svou vlastní identitu. Tím rychleji nabude sil a vlivu, které přesilovku psychopatů zablokuje a nakonec i zvrátí.
