Svépomoc a mikrobanky
Ekonomika > Družstevní banka JAK
Družstevní banka JAK
Jednou z nejdůležitějších funkcí peněz je, aby sloužily jako prostředek směny. Aby se peníze dařilo udržet v oběhu, nestačí zrušit úrok, poněvadž nebude existovat žádná motivace, proč peníze posílat dál. V historii jsme byli svědky jak zákazu braní úroků, tak shromažďování peněz, ale obojí se minulo účinkem. Jak neutralizovat úroky, které na nasycených trzích konvergují k nule? Přesto se musí vyvíjet tlak na udržení peněz v oběhu, aby tyto plnily nadále svou funkci prostředku směny. Dnes lze sáhnout ke dvěma osvědčeným řešením. Ty lze aplikovat jednak podle zkušeností švédské družstevní banky JAK a jednak poplatkem za zadržování peněz v oběhu. Podívejme se pro začátek na řešení JAK.
Bezúročný úvěr jako alternativa ke stávajícímu systému
Jednou z nejgeniálnějších metod, které v současném systému eliminují úrok, praktikuje švédská banka JAK od roku 1965. Zkratka znamená "J" jako půda, "A" jako práce, "K" jako kapitál. Banka JAK je v protikladu ke komerčním bankám členskou bankou, jejímž původním cílem bylo finančně podpořit rozvoj zemědělských oblastí. Sedláci záhy pochopili, že výnosy z půdy, kterou obhospodařují, nemohou udržet tempo s exponenciálním růstem nákladů, které tvořily úroky z poskytnutých úvěrů. Kromě toho je postihl odliv kapitálu do městských center, kde se dosahovalo vyšších zisků než na venkově. Zemědělci využili systému JAK jako první. Od založení banky se klienty a členy banky stalo celé sociální spektrum švédských obyvatel. V roce 2008 měla banka 35 000 členů a disponovala vklady ve výši 97 miliónů Euro a spravovala objem úvěrů ve výši 86 miliónů Euro. Finanční krize tuto banku nepostihla, stejně jako další banky fungující na etické bázi, například podle islámské šaríji.
Většina bank je orientována na vytváření zisku. Zato banka JAK je obecně prospěšnou organizací, ve které jsou z dlouhodobého hlediska všichni ziskoví. Právní forma odpovídá družstevní bance, sami pracovníci banky však dávají přednost názvu "členská banka", který lépe vyjadřuje sociální charakter a solidaritu mezi členy této banky.
Na příkladu úvěru ve měně zatížené běžným úrokem a bankovními náklady úrokem (banka) a bezúročné měně (JAK) vypadá bilance takto.
•
provozní a osobní náklady banky: 1,7% (banka) // 1,7% (JAK)
•
riziková prémie: 0,8% (banka) // 0% (JAK)
•
úrok (prémie za likviditu): 4,0% (banka) // 0% (JAK)
•
přirážka vyrovnání inflace: 1,5% (banka) // 0% (JAK)
•
celkem: 8% (banka) // 1,7% (JAK)
Po přijetí členství v družstvu je možné ušetřit 10% z částky požadovaného úvěru a člen banky získává benefit v podobě "ušetřených bodů". Podobně je tomu u stavebního spoření v Německu. Na základě této úspory je poskytnut žadateli úvěr. Ten dlužník pravidelně splácí a k tomu ale spoří zpravidla dál. Za úvěr neplatí žádné úroky, ale nedostává ani žádné úroky na svůj spořící účet připsané. Jeho úspory slouží k tomu, aby bylo umožněno dostat bezúročný úvěr dalšímu žadateli. Výhoda, která mu byla poskytnuta, se tak posunuje k dalšímu žadateli o úvěr. Půl roku po zaplacení poslední splátky úvěru jsou k dispozici členu banky jeho úspory, tj. 90 % hodnoty poskytnutého úvěru. Místo úroků se vyrovnávají "spořící body" klienta, viz graf vývoje úspor a splácení úvěru. Graf znázorňující postupné splácení úvěru a vývoj spoření. Bonusové spořící body 6.000 000, což znamená možnost dalšího úvěru, spláceného měsíční splátkou 20 000 korun něco přes dva roky.
Počty jsou jednoduché: kdo uspoří každý měsíc jednu švédskou korunu, obdrží jeden bod, kdo měsíc dluží jednu korunu, bod se mu odečítá do mínusu. Čím dlouhodobější a větší úvěr žadatel čerpá, tím více spořících bodů potřebuje. Obráceně čím více a dlouhodobě spoří, tím více bodů získává. V případě, že měl již někdo uspořenou před čerpáním úvěru víc jak požadovaných 10 %, může spořit méně. Kdo nemůže vzhledem ke svým finančním možnostem mnoho šetřit, ten musí zase šetřit o to déle.
Jak by vypadala tedy finanční situace v porovnání se současným bankovním systémem (dále: banka) a systémem JAK?
•
úvěr: 2 000.000 CZK (banka) // 2 000.000 CZK (JAK)
•
doba splácení: 25 let // 25 let
•
měsíční splátky: 15 680,- CZK (8%) // 6 670,-CZK
•
poplatky: 0.- (banka) // 1 900,-CZK (JAK)
•
spořící účet, tj. vlastní spoření: 0.- CZK (banka) // 6 540,- CZK (JAK)
•
celková měsíční platba: 15 680 ,- CZK // 15 110,- CZK
•
celkový obnos za 25 let: 4 704 000,- CZK // 4 533 000,- CZK
•
z toho ušetřené peníze klienta: 0.- (banka) // 1 960 200,- CZK (JAK)
Pojištění rizika: členský podíl v bance JAK 6 % (tj. 120 000,- CZK) se vrací členu banky zpět po uplynutí 1 roku, pokud nedojde ke ztrátě. Výše uvedené znamená, že si zaplatíte za 25 let své bydlení, ale navíc máte ušetřených 1 960 200 korun.
Ten, kdo chce i nadále zůstat členem banky a nepotřebuje ušetřené peníze vybrat, dostává znovu dále spořící body. Ty může darovat podle svého uvážení na finacování dalšího projektu, nesmí je ale prodat. Běžně jsou tyto body využívány pro financování obecně prospěšných projektů, které nejsou pro komerční banky zajímavé: dům pro seniory, vzdělávací zařízení, apod. Velmi často jsou však darovány dětem nebo mladým lidem, kteří na startu do života nemají žádný kapitál a potřebují si zajistit bydlení nebo svou existenci.
Při svém etickém a sociálním zaměření banky je členství výhodné zejména, pokud její člen potřebuje čerpat úvěr. Většina členů zůstává v bance, i když žádný úvěr nepotřebuje. Vědí ze své vlastní zkušenosti, jaké výhody tento bezúročný systém poskytuje.
JAK-banka neudržuje v chodu žádné filiálky. Využívá platební styk prostřednictvím pošty nebo elektronické bankovnictví. Zaměstnanci, včetně vedoucích manažerů banky jsou odměňování v průměru níže než komerční bankovní sektor, nicméně blíže ostatním hospodářským odvětvím. Jejich motivací, proč pracovat právě v této bance, je dokázat, že bezúročný systém a hodnoty jako solidarita a trvalá udržitelnost mají své místo i ve finančním sektoru. Centrála školí ročně 700 dobrovolníků, kteří působí jako poradci a mají na starosti kontakt se členy banky, a to decentralizovaně v okruhu svého bydliště.
Výsledkem tohoto způsobu organizace je udržení velmi nízkých nákladů banky, které nepřesáhnou v dlouhodobém horizontu 2 %. Dlužníci mají jistotu stabilního prostředí, které není odvislé od nálad finančních trhů, a mohou si plánovat dlouhodobější strategii životně důležitých investic.
Ve Švédsku považují i představitelé islámské komunity tuto banku jako vzor, jak zacházet s penězi a doporučují ji svým lidem jako konformní ze zákonem šaría. V tomto případě peníze lidi nerozdělují, ale spojují. Hodnoty jako solidarita, odpovědnost, mezigenerační pomoc a vzájemná důvěra mají místo i ve finančním sektoru. Navíc tento systém podporuje rovnovážnost v ekonomice a splňuje podmínku, že úvěry musí být kryty stoprocentně vklady a úsporami, což prosazoval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Maurice Allais. Existuje námitka, že úspory členů jsou dlouhodobě znehodnocovány inflací. Proto se budeme ve druhé části příspěvku věnovat vyhodnocení celého systému. Zajímavé jsou i pokusy, jak podobný systém zdiskreditovat a zlikvidovat.
V České republice je za stávající legislativy existence podobné etické banky vyloučena.
Literatura: Occupy Money, Margrit Kennedy, JKam
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
10.09.2012 8:11:11 - Ing. Jiří Dolejš
Důležité je uvědomit si zda lokální mikrobanlky a družstevní záložny mohou nahradit celou současnou světovou finanční architekturu. Mohou zajiš´tovat svépomoc v místním měřítku a také to v řadě případů úspěšně dělají. Ovšem kdy že pokusí být velkou bankou, v podstatě buď narazí a nebo se promění v normální bankovní instituci. Viz např. osud řady českých kampeliček po roce 1989 nebo naopak např. Raiffeisenka, která je původem také kreditní družstvo. Prostě komunitní ekonomika má i v této oblasti určitý stabilizační potenciál, ale je jen částečným řešením.
A velmi opatrný bych byl s paušálními hesly o bezúročné ekonomice či o netržním bankovnictví. V zbožně peněžní ekonomice, která je výsledkem civilizančího vývoje jsou peníze zvláštním zbožím (nejsou nějakou zvráceností šejdířů). Zvláštním, ale přeci jen zbožím, které má cenu (úrok) a obchoduje se na trhu. A tak je určitě možná řešit rozumnou regulaci tohoto tržního segmentu, či strategický vliv vlastníka který by více respektoval celospolečenské zájmy (tedy říci si funkci státních či zemských bank), ale mít za cíl úplně zlikvidovat trh peněz by bylo poněkud iracionální.
