Zranění

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Vážený pane (vážená paní),

nikoliv úmyslně, nikoliv v boji. Na metál to není. Ale stálo to za to.

Jinak se velice omlouvám, vše proběhlo médii. V tomto směru je to pro mne a mé blízké uzavřená kapitola. Promiňte.

 Ale přiznávám, že to byla další velká škola života. Jak pro člověka, tak pro lékaře. Je totiž moc poučné podívat se na vše z druhé strany, jako pacient. Mj. jsem tak zjistil, jak obrovskou roli nejen v dojmech nemocného při nemocniční léčbě hrají zdravotní sestry. Ne, nikdy jsem je nepodceňoval. Jenomže ony jsou s Vámi po celých 24 hodin denně, při všech potřebných životních “drobnostech”. Já však píšu “ony”. Jenže čím dál častěji na tomto postu pracují i muži. To jen tak na okraj.

Takže je vidíte a vnímáte jejich přítomnost i chování daleko silněji, než lékaře, kteří Vám v noci na sále zachránili život. Na pocity nemocného z léčby tedy mají obrovský vliv.  Nemocniční medicína je prostě o týmech! To by si měli všichni tzv. reformátoři uvědomit. Já jen znovu chci všem, co mi tak pomohli, poděkovat. Reformátory jsem tím rozhodně nemyslel.

S ohledem na konečný výsledek, nakonec tedy ničeho nelituji a vzpomínám v dobrém. Trochu mne to i změnilo. Doufám že k lepšímu. Rozhodně při pohledu na trable pacienta. A  kritizuje-li mne dnes někdo,  že jsem v něčem střelenej, mám na to ostatně papír.

Přeji hezký den.