Vládní paskvil
Paní poslankyně, máte sice pravdu, že návrh zákona o třech pásmech u paušální daně je skutečně paskvil. Já jsem přesně ten, kdo balancuje na hraně 1000000 Kč příjmů a se zvyšující se inflací jej asi nakonec překročím. To co navrhujete vy by mně osobně sice vyhovovalo, nicméně v globálu to sotva lze akceptovat. Protože by to silně zvýhodňovalo ty, kdo se budou blížit právě té cílové částce 2000000Kč a silně by to zatížilo státní rozpočet. Co takhle vymyslet něco průchodnějšího. Třeba stejná paušální daň do 1mil. příjmů pro všechny a co kdo bude mít navíc mezi 1mil. a 2mil. nějakým jednoduchým způsobem prostě dodanit. Třeba jednotnou sazbou 20%.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Bertina, mamcaRBK, micka, daxmax206, OlgaN, Sasulec, gerontolog, p.urblik, CONFEDERANT, kobr, Pavel Nebl
Odpověď
26.05.2022 9:17:38 - Bc. Lucie Šafránková
Dobrý den, děkuji za dotaz. To je určitá alternativa, ale já a SPD preferujeme jednotnou výši paušální daně pro všechny poplatníky v tomto režimu, tedy pro všechny OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun. Jakýkoli jiný způsob už jde proti logice a smyslu tohoto typu daně, musela by se počítat procenta, každý s příjmem nad jeden milion korun ročně by počítal procenta dodanění, přitom zároveň platí, že každý má současně jinak vysoké náklad, takže by to opět bylo velmi nespravedlivé atd. Přínos paušální daně je v její jednoduchosti, nulové administrativě pro jejího plátce, dá trvalý příkaz na 12 měsíců a má to vyřešeno. Navíc je to velký přínos pro stát a rozpočet, má jasnou jistotu pravidelného příjmu každý měsíc v dané výši od určitého počtu OSVČ. A princip "dodanění" už zde teoreticky je, pro případy, že někdo tu hranici (teď 1 milion, poté 2) překročí v průběhu roku.Stejně tak by se dalo argumentovat, že není úplně spravedlivé, že stejnou daň platí člověk s příjmem 1 milion korun ročně a třeba 330 000 ročně. Ale je to u každého svobodné rozhodnutí dopředu, částečně i risk, nelze z režimu po celý rok vystoupit, i když příjmy klesnou. Navíc reálně platí, že každý si logicky hledá cestu, jak daně optimalizovat a minimalizovat, tzn. hlavně zohlednit náklady. A také využít slevu na poplatníka, na manželku, na děti atd., což v paušálním režimu nemůže. A tak de facto platí, že do příjmu 600 000 ročně, možná i trochu více, není výhodné platit v paušálním režimu, že je mnohem výhodnější využít výdajové paušály procentem atd., v jistých kategoriích podnikání i výše. Stejně tak to platí u příjmů 1-2 miliony korun ročně, včetně možnosti využít skutečné náklady a platit na dani mnohem méně, než je výše paušální daně. Má to více nuancí. Ale pro zachování atraktivnosti, logiky a smyslu paušální daně, i z hlediska rozpočtových příjmů státu, je vhodné zachovat její stejnou, jednotnou výši pro všechny poplatníky, kteří budou mít z hlediska příjmu právo jí platit a využívat.
Děkuji Lucie Šafránková
