Dobrovolné odvody do armády?
Hodně se teď o tom mluví, ale co si pod tím představit? Ony teď snad dobrovolné odvody nefungují? Myslela jsem, že kdo chce do armády a splní podmínky, tak do ní narukuje. A proč myslíte, že zrušení povinné vojny bylo chybou? Nebylo spíš chybou, že se předchozí vlády nesnažili více o to, abysme měli dostatečnou profesionální armádu, která bude mít i kvalitní vybavení? Že jsme zřejmě až moc dlouho žili v iluzi věčného míru?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
04.03.2024 18:29:37 - Ing. Radovan Vích
Dobrý den a děkuji za dotaz.V současné době existuje všeobecná branná povinnost, která ukládá se zúčastnit odvodům osobám v rozpětí 18-60 let pouze za vyhlášení Stavu ohrožení státu a Válečného stavu, jinak nikoliv. Vznik služebního poměru vojáka z povolání podléhá mj. zdravotní prohlídce a podobně také účast v Aktivních zálohách anebo dobrovolného předurčení na doplnění ozbrojených sil anebo při účasti na dobrovolném vojenském cvičení. To je však několik stovek osob ročně a nikoliv minimálně 40 tisíc mužů a žen, kteří ten rok dosáhli prahu plnoletosti, a kteří by mohli být povoláni jako zálohy v případě vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu, kde by teprve absolvovali odvodové řízení. Zrušení povinné základní vojenské služby v roce 2004 znamenalo mj. zrušení povinných odvodů. Toto rozhodnutí znamenalo mj. postupné rušení vojenských útvarů, posádek a kapacit pro rozvinování armády na válečné počty. Dnes je 14 evropských zemí, kde je vojna povinná (Norsko, Dánsko, Rakousko, Švýcarsko) a přibývají státy, které tzv. povinnou vojnu opět zavádějí (Lotyšsko) anebo o ní vážně uvažují (Francie, Rumunsko, Německo, Bulharsko anebo Chorvatsko). Pokud nejsou adekvátní podmínky motivující vojáky ke vstupu do služebního poměru a zároveň se nerodí dostatek osob schopných projít náročnou zdravotní prohlídkou, psychotesty a náročným přezkoušením z tělesné přípravy, je potom výsledek personální práce takový jaký je. Armáda není schopna znáborovat ani tolik osob, kolik ten rok odchází z armády na základě splněného závazku. Když k tomu připočteme zastaralé armádní vybavení a také možnost výkonu služebního poměru pouze v sedmi krajích, tedy nikoliv poblíž místa stávajícího trvalého bydliště konkrétního vojáka, ceny bytů, pronájmů a hypoték včetně týdenního odloučení od rodiny, potom se není čemu divit. Je to problém stávajícího vedení Ministerstva obrany, které za současný stav nese plnou politickou odpovědnost.
S pozdravem
Radovan Vích
