Pomoc Kypru
Kypr jednorázové zdanění bankovních vkladů, které kyperské vládě uložila eurozóna výměnou za záchranu před bankrotem, zamítl. Jak ale opatření vnímáte? Jaký to bude mít dopad na celou EU, které je už nyní v krizi? Myslíte si, že se tak státy jako například my pohrnou do eurozóny? A proč tak EU nepostupovala u ostatních jižních států, kterým poskytla pomoc?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Věřím, že celková kyperská ekonomika, která je malá a tvoří asi 0,2 % celoevropského HDP, i když finanční sektor je samozřejmě větší, nebude mít na eurozónu přímý dopad. Přímý dopad by to mohlo mít v případě, kdyby například také Řekové, Španělé nebo Italové přestali věřit svým bankám a vrhli se na své vklady. Potom by to mohla nastat řetězová reakce.
V každé zemi byly příčiny krize odlišné. Na Kypru máme situaci, kde je obrovský bankovní sektor téměř pětkrát vyšší než celé HDP Kypru. Kyperský stát utrácel více, než vybral a problémy se neřešily, protože se čekalo na volby.
Jsem přesvědčen, že EU přijala během posledních krizových let řadu důležitých opatření, která do budoucna zamezí podobným situacím. Mám na mysli například tzv. six-pack nebo two-pack, které zpřísňují kontrolu rozpočtů tak, aby se něco podobného již neopakovalo.
Nedávná žádost Lotyšska o vstup do eurozóny nenasvědčuje tomu, že by se ostatní státy neměly „hrnout“ do eurozóny. Většina států mimo eurozónu naopak vnímá přijetí eura jako potvrzení své role v EU, nechtějí-li zůstat na okraji ekonomického a politického dění. To bohužel čeští euroskeptici v čele s ODS a bývalým prezidentem Klausem dodnes nepochopili.
S přátelským pozdravem Libor Rouček
