povodňování
jak se díváte na povodňování území pod Lanžhotem. Povodí Moravy, s.p. ruší všechny bývalé smysluplné hráze a neřeší jak vodu dostaneme nazpět do koryt řek. Budou vznikat semeniště obtížného hmyzu a s tím spojené přenosy infekčních nemocí.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Pěkný den. předpokládám, že hovoříte o hrázi podél hranice lužního lesa od Lanžhota až po Týnec, které byly vybudovány v 60-70. letech minulého století a jejich celková délka je cca 15 km. Účelem hrází byla ochrana zemědělských pozemků mezi lesem a řekou Kyjovkou. Při povodních v posledních dvou desetiletích bylo opakovaně zjištěno, že při odlehčování povodně z řeky Moravy jsou tyto hráze přelévány a neplní tedy svou původní funkci. V roce 2009 bylo navíc nově stanoveno záplavové území řek Moravy, Dyje a Kyjovky. Z mapových podkladů je zřejmé, že v aktivní zóně záplavových území je zahrnuta i celá plocha za předmětnými hrázemi až po zástavbu obcí. Na základě těchto skutečností požádalo Povodí Moravy, s. p. o zrušení těchto hrází. Hráze jsou za dobu své existence narušeny a pro jejich uvedení do vyhovujícího stavu by bylo potřeba provést celkovou rekonstrukci, která by si vyžádala vysoké finanční prostředky, které by mohly být, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, vynaloženy bez jakéhokoli efektu. Podle informací, které mám nebudou hráze fyzicky odstraněny, ale zůstanou v terénu dál ve stejném stavu jak po celá desetiletí, tedy bez zásahu. Zrušením pouze dojde k vyřazení z kategorie vodních děl, u kterých je povinnost neustále je udržovat a provozovat v původním technickém stavu.