US Army v české kotlině
Luboš Zaorálek z ČSSD a ODS chtějí mít americké vojáky trvale na území České republiky. Jak takový krok z hlediska bezpečnostních rizik vnímáte s ohledem na své zkušenosti v řadě mezinárodních institucí včetně OSN?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Původní plán zněl jinak: 60 tisíc amerických mariňáků až na Krymu. Nastrčené realitky mu tam skupovaly i budovy, v nichž měly sídlit americké školy.
Adrenalin z toho, že mu spadla klec, musí mít Vánoce. Z toho však neplyne, že máme jako „záložní varianta“ nastavit právě my. Pár hochštaplerům by sice zajistila kariéru, až se budou poroučet. To je však i úplně poslední „benefit“, kterým ten nápad hrozí políbit Česko.
Ta cizí vojska tu mají být proč? A proti komu? Hrozí nám snad vojenské napadení? Je-li to tak - a vláda to před námi tutlá – je to na řízné paragrafy. Nic na ten způsob však netvrdí ani panoptikum, které už rusofobie dočista zmrzačila.
Skloňuje „spojeneckou věrnost“ („závazky“, „vděčnost“ a jiné verbální sklapovačky). „Věrnost“ plánu, který se groteskně tutlá, trčí však jako sláma z bagančat. Rusko v něm figuruje jako terč – a ne agresor, natož proti nám.
Tady už musí žertíky stranou. Meritorně – i optikou práva. Mezinárodního - i trestních paragrafů. „Humanitární“ masakr Bělehradu si u nás najal i vzdušný prostor – a absurdního feldkuráta. Do Iráku a Afghánistánu už rukovali i čeští zbrojnoši. Papula, která ujela baviči v čele ministerstva války, však překračuje Rubikon. Nabízí naše území cizí armádě, jež o ně nestojí kvůli obraně - nás a dokonce ani vlastní země – ale tažení, které jde po krku jaderné velmoci.
Je to třeskutě idiotský hazard. Vleče nás do zločinného spolčení, kříženého s masochismem matrace, co nastavuje gratis - a ještě za kunčafta platí po putykách a nasazuje i vlastní krk.
Ta idiocie porušuje Chartu OSN, naši Ústavu, o Zákonu na ochranu míru ani nemluvě. I když je z roku 1950, zrušit ho si netroufá ani „sametový“ švindl. Pro kousky, anoncované bavičem v čele ministerstva války, pamatuje stejnou i vyšší sazbou, jako pro fridex v jogurtu pro nemluvně.
Stojí nám tak vyšinutý nápad – za pár nicotných kariér?