ještě děti v Norsku
Ještě jednou se Vám ozývám. Vysoce totiž oceňuji Vaši angažovanost ve věci de facto unesených dětí v Norsku. Nejsem příznivcem tělesných trestů, ale kdo má děti, tak jistě ví, že bez občasného výchovného plesknutí to prostě nejde - jak chcete dvouletému dítěti vysvětlit, že na ulici nesmí utíkat, když se vám pořád vytrhává z ruky a křičí, atd.? Nacisté jsou - právem!! - odsuzováni za to, že odebírali českým (a i jiným) rodinám děti na domestikaci a převýchovu v rodinách německých. Vždyť norský případ je v principu totéž! A co je pro dítě horší - pár přes zadek, nebo násilné odloučení od rodičů, kteří jej vychovávají možná přísně, ale s láskou! Ať se jdou všichni "ochránci práv dítěte" vycpat! V tomhle Vám moc fandím a rád se dovím, jak to vlastně dopadlo (pokud to nějak dopadne) - zvůle byrokratů je někdy neskutečná...
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
17.11.2014 9:26:18 - Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Dobrý den, pane Brouku Pytlíku,děkuji za dotaz / poznámku.Já to vidím naprosto stejně. Přístup Norska je naprosto extrémní a podle mě naprosto mylný. Vzít děti od rodičů je dle mého poslední možnost, kterou bychom měli ve společnosti využívat.
Děkuji za tu poznámku o fandění všem, kteří se do této akce zapojili. Zítra je pro paní Evu velmi důležitý den. Moc na ní musíme myslet. Snad to dobře dopadne!
S pozdravem
Tomáš Zdechovský