plýtvání potravinami

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

musíme si přiznat, že plýtvání potravinami je problém vyspělého světa. Pokud někdy nakupujete v supermarketu, zkuste se kolem sebe třeba v pátek odpoledne nebo v sobotu dopoledne podívat, jak přeplněné košíky před sebou tlačí většina nakupujících. Otázka je, kolik z toho ti lidé snědí a kolik z toho skončí v popelnici. Zároveň existují země, kde lidé mají potravin nedostatek a kde trpí hladem.

Myslím, že problém plýtvání s potravinami nemá jednoduché řešení. Sebekázeň lidí z bohatého světa je něco, co se nedá nařídit a k čemu se lidé sami těžko přinutí. Státní zásahy pak nemohou přinést nic dobrého. Zaznamenal jsem první pokusy o diskontní prodej či bezplatné burzy potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti, ale tyto aktivity jsou zatím předmětem někdy konfliktních diskusí.

Zatím ale neexistuje žádný způsob, jak efektivně přebytečné potraviny dopravit do rozvojového světa a podělit se o ně s hladovějícími. Zato jsme v poslední době svědky jaksi opačného procesu. Množství lidí s Afriky a z Blízkého východu připlouvá přes Středozemní moře do Evropy za vidinou lepšího života. Někteří z nich jsou ve svých domácích zemích v ohrožení života a mají právo na azyl, mnozí jsou ale ekonomickými migranty, tedy, obrazně řečeno, přicházejí sdílet s námi náš nadbytek. A to je velký problém, který Evropu v blízké budoucnosti čeká.

Co se týká té „hromady odpadků“, o které píšete ve druhé části Vašeho dotazu, tak zde je odpověď jednodušší. Musíme v co největší míře odpady třídit, co jde tak recyklovat a co znovu jako surovina sloužit nemůže, spálit, tedy přeměnit na energii. Ovšem jenom to, co spálit lze, samozřejmě. Také se nesmíme lehkovážně vzdát možnosti část odpadu ukládat na skládky. A nakonec, nesmíme to dělat jenom proto, že to od nás chce Evropská unie, ale proto, že je to v našem vlastním zájmu.

S pozdravem

Jan Zahradník