Odpověď, nebo urážka?
Pane poslanče, nevím jak mám chápat Vaší odpověď na mou otázku "Takže jste hlasovali "jenom" za rezoluci." Spochybňujete tím mou schopnost porozumění textu a pochopení souvislostí. Rezoluce je jenom další pokus propašovat kvóty, když první pokus nevyšel. Tato Vaše odpověď mne uráží. Pokud nechcete odpovědět seriózně, tak raději napište, že nebudete odpovídat, nebo nereagujte vůbec.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Už jsem tady na něj odpovídal, tak nevím, co Vás uráží?
Lež o hlasování o povinných kvótách šířili poslanci Mach a Zahradil, kteří sami se nezúčastnili ve čtvrtek odpoledne hlasování o rezoluci týkající se uprchlického tábora Yarmouk v Sýrii, odkud Evropě hrozí Evropě velká uprchlická vlna. Samozřejmě, že ve čtvrtek odpoledne tam bylo nás jen 74 europoslanců ze 751! A ani jeden z výše zmíněných pánů…
Rezoluce má význam doporučení a výzva k solidaritě
Také zapomněli dodat, že samotná rezoluce nemá žádný právní význam vzhledem k tomu, že má pouze charakter doporučení a není tedy vůbec závazná. Proto ta reakce je absolutně neadekvátní. A hlavně v rezoluci šlo o vyjádření solidarity s jižními státy a ostatní věci zde hrají roli druhořadou.
Asi největší lež, která v souvislosti s hlasováním zazněla, je to, že Evropská unie chce zavést kvóty a s tím i neomezený příliv přistěhovalců. Mnoho lidí nerozeznává rozdíl mezi přistěhovalcem, imigrantem a azylantem. Ani neví, že azyl nezískají všichni, kdo o něj požádají a ještě menší šanci mají zůstat v EU tzv. ekonomičtí imigranti.
Hlasoval jsem vždy proti povinným kvótám
Co se týče kvót, hlasoval jsem vždy proti (na frakci, v parlamentě i na výborech). V tomto je můj názor naprosto konstantní a měnit se nebude. Ve středu se nehlasovalo o žádné zprávě o kvótách, ale o narychlo připravené deklaraci, která se týkala situace ve Středomoří v reakci na nedávné utopení se 900 lidí. V paragrafu 8 a 10 hlasovala většina českých europoslanců proti tomuto paragrafu a to je důležité.
Rád bych také zmínil, že mezi pojmy imigrant a azylanti je velmi podstatný rozdíl. Bohužel ale bývají ztotožňovány či zaměňovány, což vede k četným překrucováním skutečnosti. Zatímco imigranti se do Evropy snaží dostat nejčastěji z ekonomických důvodů, a mají proto celkem omezené možnosti usadit v Evropě na delší dobu a není povinností žádného státu je přijmout. Naproti tomu uprchlíci jsou lidé, kterým by v případě, že by zůstali v domovské zemi, hrozila i smrt, a jejich přijetí je proto žádoucí. Důležité také je, že uprchlík musí jasně prokázat oprávněnost vlastní žádosti o azyl a vše se důkladně prověřuje.
O kvótách mohou rozhodnout jen členské státy
V otázce kvót budou mít konečné slovo členské státy, nikoli EU. K tomu ještě dodávám, že dlouhodobě patříme spolu s Poláky, Slováky, Maďary nebo Pobaltskými státy mezi největší odpůrce přijetí povinných kvót. Rozhodnutí o povinných počtech přijatých uprchlíků je tedy v kompetenci členských států. Není třeba se obávat toho, že by nám kdokoli diktoval přijmout určený počet uprchlíků.
Zkrátka a dobře, jde hlavně o to, aby státy EU sjednotily svoji strategii azylové politiky. Na území EU v žádném případě nebudou pouštěni lidé například s kriminální minulostí, nebo kterým byla v minulosti žádost o azyl opakovaně zamítnuta. Také je potřeba odmítnout všechny ekonomické imigranty. Tito lidé by měli být okamžitě vráceni do svých domovských zemí. Na výše uvedených zásadách jsem vždy trval a zůstane tomu tak i nadále.
