diktátoři
Nemyslíte, že největší chybou bylo svržení diktátorů v islámských zemích? Nechci bránit jejich kroky, ale je evidentní, že jedině oni dokázali v zemi jakžtak udržet pořádek. Poté, co padli, se země dostaly do chaosu a jsme tam, kde jsme dnes. Co mi na to odepíšete?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
25.06.2015 21:27:20 - Leo Luzar
Dobrý den, diktatury, ale i specifické dědičné monarchie bez dělení moci s volenou zakonodarnou moci jsou obvykle schopny zabezpečit pořádek a bezpečí obyvatelstva pokud se nesnažíte nastolený režim nebo dynastii svrhnout. Metody nastolení tohoto stavu by šly nazvat cukrem a bičem. Pokud je rozladění občanu z velkého bičem nebo nedostatku cukru dostatečně velké dochází k padu diktatur i když to obvykle spoušti generační výměna diktátora nebo vladaře. Zdůrazňuji úmyslně dostatečný počet občanu, který je následně ochoten a schopen řešit nastalé mocenské vakuum. Pokud tomu tak není, dochází k rozepřím a dlouhotrvajícím občanským válkám. Problém, ale také nastane pokud se na pozadí občanského zvednutí nespokojenosti objevuje snaha o změnu i náboženských vlivů jak jsme svědky v sunnitských a šíitskkých sporech. Aby k tomu nedocházelo je vyžadována určitá míra uvědomění občanů, zde je možna ten problém proč někde je změna možna a někde ne. A do toho vstupuje naše euroatlantická nadutost s univerzálním výkladem lidskych práv ovšem dle našeho vzoru. Prostřed, ktere není schopno toto vnímat konči v chaosu a krvavých bojích. O to vice pokud v této situaci přitápíme dodávkami zbrani a straněním nekterym stranám sporu v domění, že sdílejí ty správně hodnoty.
