_profil_top.jpg)
Naše suverenita a Krym
Vážený pane poslanče, měl bych možná trochu demagogický dotaz, ale přesto... Byl jste na Krymu a tak můžete porovnávat. Máme my Česká republika větší suverenitu a samostatnost než Krym? Máme vládu, která se musí podřídit Bruselu. Máme prezidenta, jenž moc pravomocí nemá. Co se uvaří v Bruselu, musí se u nás sníst. Připadá mi to tak, že naši poslanci mohou akorát tak zvýšit poplatek za vlastnění psa. Naopak na Krymu, pokuď vím, tak měli svoji vlajku a hymnu již za područí Ukrajiny. A hlavně i parlament s gubernátorem s dosti značnými pravomocemi. Zní to absurdně, ale zkuste porovnat co si může dovolit Krym jako stát a co my, jako vazal EU a (an. alpinista) USA.Děkuji
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
29.06.2015 17:56:07 - PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Dobrý den, Krym si odhlasoval autonomii již za Ukrajiny, ale Kyjev si z toho moc nedělal. I dnešní premiér Jaceňuk ostatně svou kariéru začal někdy ve věku 25 let na Krymu, kdy odpovídal za jeho ekonomiku. Nyní, po referendu, je Krym oficiálně 84. subjektem Ruské federace a Sevastopol, jedno z měst federálního významu, je 85. subjektem. Řadu věcí kolem ekonomiky Krymu a jeho infrastruktury mají řešit tzv. federální projekty. Krymský parlament, kde se jedná třemi jazyky (ruským, ukrajinským a krymskotatarským) řeší věci spojené agendou poloostrova, ale také, jestliže je nutné, i s agendou federální. Tak například 18. 6. schválil zákon o vzdělání a jeho dostupnosti a na září se připravuje jazykový zákon. Princip EU je sdílená suverenita, tedy nejde o federaci. Například energetický mix je věcí svobodné volby členských států. Stejně tak tomu je (s výjimkou šesté směrnice o DPH) s daněmi. Ty patří do suverenity členských zemí a v praxi jsou v EU velmi odlišné daňové systémy.
Řiťolezectví není nutnou podmínkou členství. Míra suverenity závisí na kvalitě reprezentace té které země. Lisabonská smlouva zavedla tzv. "yellow card" (žlutou kartu), jejímž použitím národní parlamenty mohou zablokovat nebo spustit jednotlivé agendy, s nimiž přijde Evropská komise. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nevyužila tohoto práva ani jednou(!), senát se o to pokusil pouze dvakrát (!). Proč ten spánek?
Když se jednalo o společné zemědělské politice EU (tehdy 30% unijního rozpočtu), sněmovna na společné jednání do Bruselu do Evropského parlamentu neposlala ani jednoho člověka, senát poslal jediného zástupce. To byla veškerá aktivita české vrcholné reprezentace! O pozici v rámci EU je třeba bojovat a nikoli jen doma nadávat na Brusel.
Česká republika má tedy větší manévrovací prostor než Krym jako subjekt Ruské federace, kde je úloha centra větší než v EU. Záleží jen na nás, jakou politickou reprezentaci si volíme a jakou pozici v EU si dokážeme vydobýt.
