Dr. Ing. Jaromír Drábek

Stav legislativní nouze byl na místě
  • TOP 09
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,7. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

08.03.2012 15:00:17 - Janík

Řešení současného neuspokojivého stavu v sociální oblasti

Pane ministře Drábku,

stále dokola omíláte, že vše je v pořádku. Možná to uklidní ty, kteří o sociální oblasti vůbec nic neví a kteří tak možná stále naivně věří, že tyto reformy jsou v pořádku, ale pracovníky v sociálních službách a ty, kteří jak ve státním tak i neziskovém sektoru pracují, tak ty sotva uklidníte. Celá sociální oblast pod Vaším vedením se řítí kamsi do hlubin a těžko se již klientům dává naděje, že bude líp, když ani sami pracovníci nevidí to pomyslné světlo na konci tunelu. A je úplně jedno z jakých cílových skupin jinak ti klienti jsou – od dětí až po seniory, od zdravých až po nemocné, nezaměstnané či jinak ohrožené sociálním vyloučením.

Dávky se stejně pořád vyplácí převážně v OK systému, nestíhá se sociální šetření a problémů je tolik, že se nevyřeší ani do půl roku. Vše je takříkajíc vzhůru nohama. Pracovníci na ÚP jsou na pokraji sil, nadřízení jim nevěří, že se nestíhá a dokonce je podezírají, že jsou snad líní. To proto, že danou problematiku většinou vlastně vůbec neznají, protože je pro ně nová a ani neví, kolik je za jednou jedinou dávkou nebo za jedním klientem práce a natož, pokud máte těch klientů teď třeba 1200-1600. Vše se tak nějak musí "tutlat", protože o práci se bojí jak podřízení, tak i jejich nadřízení a to možná právě proto, že hlásáte, jak se to jinak všude jinde stíhá. Myslíte, že je v pořádku, že dvě nebo tři pracovnice mají zvládat agendu někdy i za osm lidí a to ještě v podmínkách, které jste pro ně připravili? Samo MPSV ČR ve svých Analytických dokumentech k sociálním službám z roku 2010 (zatím poslední, které na svých stránkách máte), popisuje, cituji:

"Sociální pracovníci jsou jedinými, kdo mohou provést sociální šetření a následnou kontrolu využívání příspěvku na péči. K tomu, aby sociální pracovník dospěl k co nejobjektivnějšímu vyhodnocení sociální anamnézy a rodinného zázemí žadatele (či příjemce), se ukazuje jako potřebné prodloužit délku sociálního šetření v terénu cca na 2 – 3 hodiny. Z doporučení OECD vyplývá, že by měl jeden SP zajišťovat cca 80 klientů, u nichž jsou využívány moderní metody sociální práce. Svým obsahem ustanovení upravující sociální šetření včetně kontroly využívání příspěvku na péči podmiňují jejich provádění moderními metodami sociální práce. Současný stav počtu sociálních pracovníků na obcích s rozšířenou působností není uspokojivý a ze šetření provedeného náhodným výběrem krajů a obcí s rozšířenou působností vyplývá, že v průměru připadá na jednoho sociálního pracovníka 400 klientů s přiznaným stupněm závislosti, bez žádostí o nové posouzení a prováděných kontrol. Nejlepším výsledkem tohoto šetření byla obec v Karlovarském kraji, v níž připadá na jednoho pracovníka 99 klientů, ovšem jedná se o takzvaně klienty s vyplácenými dávkami, tj. nejsou zde započteny všechny žádosti ani ty s rozhodnutím o nepřiznání stupně závislosti. Na druhé straně je pak nejvyšší počet uvedených klientů na jednoho sociálního pracovníka 500. V případě,kdy obce započetly také žádosti o nové posouzení, tj. zvýšení příspěvku na péči, pak jedna z obcí v Moravskoslezském kraji dosáhla až počtu 640 klientů na jednoho sociálního pracovníka." (Citováno dne 07. 03. 2012 z http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf/ )

Takže samo Vaše ministerstvo již dříve konstatovalo, že počet sociálních pracovníků na obcích s rozšířenou působností nebyl uspokojivý a nyní má tuto agendu na ÚP zvládat někde třeba jen zhruba čtvrtina zaměstnanců? Právě proto, že bylo zaměstnanců na obcích s rozšířenou působností málo, tak se kvalifikované sociální šetření nemohlo dělat předepsané 2-3 hodiny, ale zkracovalo se přibližně alespoň na hodinu nebo dokonce ¾ hodiny, jinak by se to totiž při 400 klientech ani nedalo zvládnout. Ona rozšířená působnost obce totiž také znamená, že se jezdí za klienty i do obcí vzdálených třeba 40 km, takže se musí připočítávat čas vzdáleností a přejezdů mezi jednotlivými šetřeními a také je velmi důležitý i počet obyvatel celé dané oblasti, který může být různý - někde je to 20 000 nebo 50 000, ale jinde i třeba kolem 100 000 obyvatel na tuto působnost. Kontroly u příspěvku se pak proto již dříve dělaly také jen u přehodnocení a zvýšení, protože na ně jinak prostě nebyl vůbec čas.

Dnes, když pracovnice na ÚP mají zajišťovat místo Vámi (ministerstvem) uvedeného průměrného „neuspokojivého“ stavu 400 klientů (také spisů) najednou klientů třeba 1200 - 1600, jak myslíte, že ta práce může vypadat a na úkor čeho? Na klienta a práci s ním je ještě méně času než dřív a i kdyby se pracovník rozkrájel, prostě to za dané situace nezvládne. Agenda se totiž vůbec nezjednodušila, ale naopak práce ještě přibylo a to nejen zrušením sociálního příplatku u zdravotně postižených dětiček, kdy často maminky musely nově podávat žádosti o zvýšení, také kvůli novým smlouvám pro asistenty sociální péče, zvýšeným počtem nových žadatelů kvůli mobilitě a průkazu OZP, ale i samotnými novými tiskopisy, které jsou složitější a mnohdy s požadovanými zdvojenými informacemi. Dále jsou to již tolikráte zmiňované potíže s programem a výplatou dávek, které mizí a nikdo neví kde - není možná přehledná kontrola co se vyplatilo a co ne … apod.). Pracovnice tak sice zatím ještě pracují možná na 130 nebo více %, ale jak dlouho to asi ještě vydrží? A kolik už jich za tu dobu skončilo na neschopence? Ty pracovnice, které vydržely a zatím ještě nedaly výpověď, tak dělají stále jen to nejnutnější a ostatní nezpracované hromady se jim kupí a leží ladem – prostě až na ně dojde řada. A co zákonné lhůty a dodržování předpisů? A za jak dlouho může jedna sociální pracovnice zvládnout zhruba 130 šetření, když musí vyřizovat posudky i vše ostatní kolem dávky? A i to šetření se přece musí také dále zpracovat. Ne někdo od stolu „odshora“ může říct a propočítat, co se dá zvládnout, ale jen a pouze ten, kdo má zkušenosti z této oblasti a kdo v ní pracuje. Pracovníky jste možná někde přidali, ale mnohdy asi také jen tzv. „papírově“, protože jste si předem tak nějak zvláštně stanovili, kolik pracovníků agendu zvládne.

Nemluvě o tom, že zákon o sociálních službách pro sociální pracovníky a výkon jejich funkce stanovil určité kvalifikační předpoklady a tito pracovníci, kteří vystudovali vysoké či vyšší školy a to většinou za finance, které brali svým rodinám z rodinného rozpočtu, tak nejsou většinou ani nijak finančně zvýhodněni oproti těm, kteří požadované vzdělání mít nemusí. Mnohdy jsou totiž zařazeni ne toliko podle nejnáročnější požadované práce, kterou vykonávají (ta jim není radši do náplní práce dávána), ale spíše jen tak, jak se to úřadu hodí, protože se přece musí šetřit. A mnohé kvalifikované pracovnice teď mají navíc strach, že po třech měsících práce je ÚP překvalifikují ještě tak, že přijdou i o to málo co mají. Tak třeba po dvaceti letech praxe nově s požadovaným vzděláním pod Vaším vedením zdaleka nedosahují ani té průměrné mzdy a naděje zvýšení je tak téměř minimální. Ani není výjimkou, že například žena pracující ve směnném provozu ve výrobě má výdělek vyšší cca o 5000,- Kč i více. Každá z nich má přitom náročnou práci. Demotivace zaměstnanců je bohužel také jedna z výsad státního sektoru, ale práce je málo a pokud se navíc stane, že má ještě někdo i tu svou práci rád, tak má problém. Také je v tomto směru téměř jedno, zda se jedná o sociální oblast, zdravotnictví či oblast školství. Tedy zdravotnictví a školství má finance zatím alespoň slíbené. A finance a neziskový sektor? To by pak bylo také na další dlouhé psaní, ale zatím to podle všeho vypadá, že neziskový sektor chcete snad zlikvidovat úplně.

Myslím, že jsem otázek a problémů nastínila více, ale zajímalo by mě a asi nejen mě, jak budete tuto neúnosnou situaci v sociální oblasti řešit? A prosím, nestojím o lži a vysvětlení, že situace taková není, protože to si já a ani spousta dalších lidí, kteří v této situaci žijeme, nezasloužíme, ale protože jste ministrem práce a sociálních věcí naší republiky, tak chci od Vás konkrétní kroky, kterými budete napravovat Vámi způsobený popsaný stav a také kroky, které povedou ke zlepšení situace v sociální oblasti v celé ČR.

Děkuji. Jana S., Karlovarský kraj

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Tento dotaz čeká na zodpovězení.