Dobrý den, koukal jsem na 168, kde se řešila problematika kalů dovezených na skládku u Litvínova až z ostravských lagun. Jsem laik, ale měl bych několik nevyjasněných otázek. 1.Kdo dal souhlas k převozu a uskladnění? Co z toho kraj nebo města mají? 2. Když už zde byly kaly uskladněny, proč nyní aktivisté brání v jejich spálení? Není spálení řešením, jak se nelegálně skladovaného materiálu zbavit? Nebo by se podle vás měl odvézt tak, odkud byl dovozen. Nebo je ještě jiné řešení? Pokud odpovíte děkuji. Mirek
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
02.05.2016 15:32:21 - Oldřich Bubeníček
1. Souhlas
k uskladnění kalů na skládce nebezpečného odpadu vydal Krajský úřad
Ústeckého kraje v tzv. přenesené působnosti kraje podle zákona o
integrované prevenci. Krajský úřad zde tedy působil jako orgán státu, nikoliv
jako orgán krajské samosprávy. V této své správní působnosti nebyl krajský
úřad podřízen zastupitelstvu ani radě kraje; Ústecký kraj (zastupovaný
v tomto případě radou kraje) měl naopak v tomto řízení pouze
postavení jednoho z účastníků, obdobně jako samospráva dotčené obce či
města. Rád bych zdůraznil, že skládka nebezpečného odpadu CELIO je pro
skladování takových odpadů plně vybavena - je ostatně určena k tomu, aby
se do ní přesně takové odpady ukládaly natrvalo a disponuje pro tento účel
všemi potřebnými povoleními. Podle mého názoru proto neexistoval žádný věcný
důvod, proč by nemohla být využita i pro dočasné uskladnění stejných
odpadů, je-li to nutné z logistických důvodů před jejich energetickým
využitím v cementárně: Takové jejich využití je – za předpokladu
dodržení předepsaných emisních limitů a bezpečnostních požadavků ze strany
cementárny - jistě mnohem účelnější, než jejich trvalé pohřbení ve skládce.
Přesně takové odpady stejným způsobem cementárna využívala i v minulosti,
ať už se jednalo o odpady z kolínské rafinérie KORAMO, nebo odpadních kalů
ze sanace starých zátěží v Unipetrolu Litvínov. Provoz cementárny je přitom
dlouhodobě monitorován a nikdy nebylo zjištěno, že by v souvislosti se
spalováním takových odpadů v cementářské peci docházelo
k překračování přísných emisních limitů. Domnívám se proto, že způsob,
jakým se s uvedeným i odpady nakládá v Ústeckém kraji, je účelný a
racionální, a není odpovědné bránit mu pouze proto, že tyto odpady nevznikly na
jeho území. Je snad lepší nelegální skladování stejných kalů na nezabezpečené
ploše na volném prostranství, jako je tomu ve Vratimově, jejich přeprava do
zahraničí, jejíž legálnost je následně zpochybňována státní správou cílové
země, jako je tomu v případě Polska, popřípadě nadprodukce zdraví
škodlivých exhalací, k níž docházelo při jejich úpravě v samotné
Ostravě? Pokud skladování těchto kalů na skládce CELIO vyžadovalo
povolení formou změny tzv. integrovaného povolení, bylo tomu tak pouze
proto, že jejich skladování před jejich energetickým využitím je
z hlediska zákona o odpadech jinou činností, než jejich trvalé uložení do
skládky, a k této činnosti skládka do té doby povolení neměla. Důvody pro
změnu integrovaného povolení v souvislosti se skladováním ostravských kalů
byly tudíž formálně právní povahy a nikdy nevyplývaly z toho, že by jejich
skladování bylo spojeno s nějakými novými environmentálními riziky, které
je třeba změnou integrovaného povolení ošetřit.
2.Jak
jsem již naznačil, dokončení bezpečného a kontrolovaného spálení kalů
v cementárně je jediným racionálním způsobem, jak se jich neškodně a ještě
s užitkem zbavit, ostatně jiný legální způsob zřejmě ani není k dispozici.
Nové projednání změny integrovaného povolení pro skládku CELIO, probíhající
v současnosti na základě rozsudku krajského soudu (který původní
rozhodnutí zrušil v podstatě opět pouze z formálních důvodů), se
navíc bude zabývat pouze povolením k dočasnému skladování těch kalů, které
ještě na skládce zbývají a které představují zhruba třetinu původního množství.
Některé otázky řešené původní rozhodnutím se totiž mezitím staly bezpředmětnými
(například podmínky pro přepravu kalů a pro kontrolu jejich jakosti při jejich
příjmu do zařízení) a z podstaty věci již ani nemohou být předmětem nového
projednání. Prakticky proto nepřichází v úvahu, že by výsledkem nového
projednání mohl být například odvoz kalů zpět do místa jejich vzniku.
Podle mých informací krajský úřad má za to, že nastalý právní stav jejich
odvozu na druhou stranu ani nijak nebrání - nebrání tudíž ani
jejich odvozu do cementárny, která je plně oprávněna tyto odpady za přesně
stanovených podmínek využívat jako náhradu potřebného paliva. Domnívám se
proto, že současný mediální obraz celé situace skutečný stav věcí do značné
míry zkresluje a slouží především ke zviditelnění jeho aktérů.