azylová politika EU
Podporujete ad hoc změny azylové politiky evropské komise? A jak to vlastně funguje? EK něco navrhne a EP o tom hlasuje? Druhá část mého dotazu se týká toho, co bude EU dělat proto, aby fungovala spolupráce s Tureckem a myslíte, že tudy vede cesta?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Předpokládám, že Váš dotaz se týká balíčku návrhů Komise z května. Některé jeho prvky lze podpořit, například rozšíření použití biometrické databáze Eurodac pro účely identifikace ilegálních migrantů nebo přísnější postihování azylantů, kteří zneužijí schengenského prostoru bez hranic a odejdou ze státu, v němž dostali azyl do jiného státu.
Stěžejní částí návrhu je ale ovšem velice kontroverzní téma kvótního přerozdělování žadatelů o azyl v případě krizové situace. Je zřejmé, že dublinský systém z toho či onoho důvodu nefunguje a potřebuje reformu. Tato reforma musí být komplexní a zahrnovat efektivní ochranu hranic a funkční návratovou politiku. Návrh Komise v tuto chvíli (zatím) tyto charakteristiky nesplňuje, proto také v Evropském parlamentu budeme navrhovat jeho změny a budeme o nich hlasovat, stejně jako Rada ministrů.
Evropská nařízení a směrnice navrhuje téměř výhradně Evropská komise, ve většině případů pak rozhodují Evropský parlament s Radou, přičemž ministři z členských států v Radě většinou hlasují tzv. kvalifikovanou většinou (55 % států reprezentujících alespoň 65 % obyvatel EU). O citlivých otázkách, jako jsou daně nebo zahraniční politika, pak rozhodují jen ministři v Radě, a to navíc jednomyslně.
Spolupráce s Tureckem se ex post ukazuje jako relativně fungující možnost jak stabilizovat situaci a dává nám čas, abychom se zaměřili na dlouhodobější a udržitelná řešení.
