na úvod svého vystoupení možná budu mluvit o něčem, co nás teprve čeká. Jak bylo zdůrazněno panem ministrem, připravuje se návrh novely energetického zákona, tzv. OZE 2, já bych se v rámci toho projednávání, ke kterému se dostaneme možná někdy v polovině letošního roku, možná dřív, možná později, potom velice rád dozvěděl, jak je to s kapacitou přenosové sítě s ohledem na jednotlivé plány postupu budování OZE, protože z některých informací plyne, že, a to je to, co dnes brání připojování, že distributoři nepovolují připojení fotovoltaik a případně větrníků jenom proto, že není kapacita přenosové soustavy, na druhé straně potom tady létají vzduchem, kolega, senátor Kunčar o tom částečně mluvil, jsou to částky 55, příp. 175 miliard, které se budou muset investovat do přenosové soustavy. To je první problém.
Druhý problém, který vidím, o kterém se začíná velice diskutovat ve světě, zase to bude problém... Nic proti obnovitelným zdrojům, ale při jejich logické nespolehlivosti v čase, dáno na klimatických podmínkách, v podstatě musí, teď se nebavíme o jednotlivých solárních panelech na rodinných domcích, musí být nachystány náhrady, které jsou zapojeny a připojeny do přenosové soustavy v případě, že ty obnovitelné zdroje nejsou schopny dodávat elektrickou energii, takže de facto při nějakém masivním a opravdu velkém rozvoji obnovitelných zdrojů nakonec bude docházet k tomu, že budeme budovat elektrárny, jednu obnovitelnou a jednu neobnovitelnou, ta druhá bude čekat, až nebude foukat vítr a svítit sluníčko.
Notabene, dnes prosakují zprávy, nebo v těchto dnech, že v Německu se plánuje to, že se budou zakazovat dobíjení elektromobilů v době, kdy elektřiny bude málo. Opět nic proti obnovitelným zdrojům. Čím více ušetříme plynu a případně dalších fosilních paliv, jenom dobře. Ale musíme na to být nachystáni. Bohužel do doby, než vyřešíme ekonomické a efektivní uskladněné elektrické energie, tak se trošku točíme v začarovaném kruhu.
Třetí problém, který vidím, je v tom, že když, aspoň podle stávajících známých technologií, když budeme vyrábět a vyrobili bychom, měli bychom tolik peněz na výrobu dostatečných zásobníků na elektrické energie, tzn. baterek, tak to prostě nezvládneme surovinově. Je hodně zvláštní, že už v srpnu roku 2021 finský úřad nebo finský geologický úřad vydal 1000stránkovou studii, kde opravdu velice podrobně se zabýval touto problematikou právě z toho surovinového hlediska. Tu studii dokonce jaksi strká pod koberec i finská vláda... Pochopitelně v Česku ta studie moc není známá. Bylo by dobré se tím zabývat. Kam tím mířím? Bylo by dobré, kdyby s tou daleko větší a možná kontroverznější novelou OZE 2 přišilo zároveň něco jako dopadová studie, co nás to bude stát, jestli opravdu nám stojí za to jít do těch nákladů na obnovitelné zdroje, co nám to přinese. O to bych chtěl požádat.
Potom si dovolím jenom načíst návrh na doplnění usnesení toho doprovodného usnesení výboru. Je to v podstatě formální záležitost, protože tam chybí termín, do kdy chceme po vládě, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení Senátu. Vy to máte v papírové podobě. Já se omlouvám. Mezitím kolegové z klubu KDU-ČSL a nezávislí přišli s tím, co před chvílí tady bylo načteno. Takže vy to máte se špatným číslováním. Já už vám to načtu s čísly správně.
Návrh na doplnění usnesení Senátu z 5. schůze konané dne 11. ledna 2023, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 32. Za bod 4 se vkládá nový bod č. 5 následujícím znění.
5. Žádá vládu ČR, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a to do 30. června 2023. Původní bod 5 se přečísluje na 6.
