Jejich vítězka, stejná jako v posledních několika volebních obdobích, totiž nejspíše sestaví koalici se Svobodnou demokratickou stranou (FDP) a Stranou Zelených. A tímto vejde, na základě barev jednotlivých stran, do historie pod názvem Jamajka.
Přestože první povolební komentáře hovořily v souvislosti s volebními výsledky o Pyrrhově vítězství, bude se jednat o tanec v poklidném tempu. Jedna z definic Pyrrhova vítězství sice hovoří o triumfu, ke kterému došlo omylem, nebo byl snadno dosažitelný, bezcenný či přinesl vítězi, namísto zisku, hlavně ztráty. Nic takového se ovšem v případě již čtyřnásobné kancléřky nekonalo. Pravda, CDÚ-CSÚ sice ztratilo ve prospěch AfD zhruba milión voličů, v důsledku čehož se Sasko (jeden z našich sousedů) vyprofilovalo jako krajně pravicové. Na druhou stranu, Angela Merkelová znovu potvrdila pověst ženy schopné vytěžit z každé kritické situace maximum možného.
Německá kancléřka totiž disponuje prakticky neomylným instinktem, který jí zakazuje pouštět se do předem prohraných bitev a svou politickou strategii dokáže, byť občas s malým zpožděním, přizpůsobit aktuálnímu stavu. Především tato schopnost ji odlišuje od nejvýraznější političky 20. století Margaret Thatcherové. Britská premiérka totiž dávala v době své vlády v letech 1979 – 1990 až příliš najevo, že její politika je: Buď, a, nebo! Proto paní baronku nakonec nezachránilo před vlastní stranou ani zkrocení odborů a s tímto související hospodářský růst (jakkoliv příznačné pro dnešní dobu, že?), konec teroristů z Irské republikánské armády, či blesková vítězná válka s Argentinou o Falklandy. Řekla bych, že Angela Merkelová udržela svou neotřesitelnou stranickou pozici i přes své prohlášení o tom, že Německo je připraveno přijmout všechny syrské uprchlíky, až překvapivě snadno. Stejně tak ustála i evropský tlak, byť svým pozváním prakticky negovala platnou evropskou legislativu v podobě Dublinské dohody pravící, že uprchlíci mají být vráceni do země, ve které poprvé vkročili do Schengenského prostoru. Škoda jen, že se asi nikdy nedovíme, zdali by paní Merkelová pronesla tak vstřícné uprchlické gesto i v roce voleb do Bundestagu? Troufám si odhadovat, že by byla velmi, velmi obezřetná.
O mimořádně politické flexibilitě Angely Merkelové, neplést si prosím v žádném případě s populismem, pak vypovídá i první povolební zákon, který vešel v platnost na začátku měsíce. Jedná se o zákon umožňující párům stejného pohlaví uzavírat manželství a adoptovat děti. V rámci jeho přijetí kancléřka velmi prozíravě zrušila stranické hlasování, povolila zástupcům své strany hlasovat podle svého svědomí, doufaje ve skrytu duše, že někteří z nich zákon podpoří, což se nakonec stalo. Mistrovský tah, neboť voliči, kteří přešli k AfD se stejně z drtivé většiny překrývají s odpůrci zákona. Kromě toho získala CDU/CSU tímto krokem hlasy jisté části váhajících voličů. Ale, co je nejdůležitější, největší soupeř v podobě Sociální demokracie přišel o zbraň v podobě možné kritiky zpátečnické a netolerantní strany.
A nejen to. Schválením zmiňovaného zákona si kancléřka Merkelová zároveň připravila půdu pro koaliční jednání, neboť oba potenciální koaliční partneři mají toleranci vůči sexuálním menšinám ve své politické DNA. A tak nejspíše liberálové z FDP zapomenou na to, že je poslední koalice z CDU/CSU stála po desítkách let „vyhazov“ z Bundestagu. V roce 2009 totiž jediná německá strana, podle které je bohatství znakem zaslouženého úspěchu, postavila svou kampaň na radikálním snížení daní. Předvolební slib svého koaličního a programově hodně blízkého partnera však kancléřka smetla ze stolu s až nečekanou razancí, čímž nastartovala jeho strmý pád.
Pokud je mi známo, nejslavnější skladbou historie reggae, je song věrozvěsta hravého hudebního stylu Boba Marleye s názvem: „No Women no Cry,“ volně přeloženo „není pláče bez ženy.“ A německá scéna posledních volebních období byla o tom, že kdokoli zkříží s Angelou Merkelovou pomyslné politické meče, spláče nad výdělkem. Jsem přesvědčena o tom, že po další čtyři roky tomu nebude jinak.
Eva Kislingerová, Náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí
