Výzva místních a regionálních představitelů je spojením podpory zvláštních opatření, jež mají pomoci několika desítkám regionů, s obranou rozpočtu EU určeného na regionální rozvoj, který někteří vedoucí představitelé členských států EU chtějí výrazně snížit. Evropská komise navrhla jak snížení prostředků z Fondu soudržnosti určených na regionální rozvoj, tak zřízení fondu pro spravedlivý přechod, z něhož mají mít prospěch uhelné regiony. Nová předsedkyně Komise Ursula von der Leyen ale neupřesnila, jak tento fond bude financován.
Stanovisko Evropského výboru regionů vypracoval zpravodaj Mark Speich (DE/ELS), státní tajemník spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro spolkové, evropské a mezinárodní záležitosti. Pan Speich uvedl: „Změna klimatu je výzvou pro celou Evropu. Transformace uhelných regionů zásadním způsobem přispívá k dosažení našich cílů v oblasti klimatu. EU proto musí uhelné regiony, které prodělávají transformaci, podporovat. V rámci příštího víceletého finančního rámce by jim měla poskytnout finanční podporu na uskutečnění sociálně-ekonomické transformace. V zájmu stimulování nových investic je také nutné, aby měly regiony dostatečný manévrovací prostor, pokud jde o pravidla politiky hospodářské soutěže.“
Pan Speich dále prohlásil: „Vítám návrh nově zvolené předsedkyně Komise na zřízení fondu pro spravedlivý přechod. Tento fond musí zmírnit společenské, sociálně-ekonomické a environmentální dopady strukturální transformace evropských uhelných regionů. Měl by však být financován z dodatečných zdrojů, a nikoli z prostředků vyčleněných na evropské strukturální a investiční fondy. Financování by mělo být úzce provázáno s politikou soudržnosti. S pomocí těchto dodatečných zdrojů by pak bylo možné v příštích sedmi letech posílit programy Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu pro tyto regiony NUTS 2.“
VR ve svých doporučeních tvrdí, že podpora z fondu pro spravedlivý přechod by měla být poskytována prostřednictvím programů fondů soudržnosti. Zdůrazňuje rovněž, že EU musí poskytnout celostátním, regionálním a místním správním orgánům více prostoru k tomu, aby mohly podporovat podniky zasažené ukončením těžby uhlí. VR uvádí, že musí být přezkoumána pravidla EU pro udělování státní podpory, jež mají v roce 2020 přestat platit, aby zajistila, „že uhelné regiony získají dostatečnou flexibilitu, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a vyžívání uhlí zvládly“.
Pan Speich dodal: „Podpora nových sociálně-ekonomických vyhlídek uhelných regionů musí začít nyní, neboť až se hospodářská situace v uhelných regionech zhorší, bude již pozdě na to jednat.“
Mezi 350 členy VR je celá řada zástupců ze 41 regionů ve 12 členských státech (včetně Spojeného království), které stále ještě mají uhelné doly. VR doporučil, aby tyto regiony ve snaze o přizpůsobení svých ekonomik spolupracovaly jak navzájem, tak i s celostátní a unijní správní úrovní, aby zabránily duplicitám a sdílely spolu své zkušenosti. VR ve svých doporučeních uvádí jako rozhodující nástroje v úsilí o diverzifikaci těchto ekonomik další odbornou přípravu, zřizování technických vysokých škol, vytváření prostředí příznivého pro inovace a digitalizaci.
VR ve svém stanovisku upozorňuje také na to, že stávající silné stránky těchto regionů mají potenciál k rozvoji. Tvrdí, že při strukturální transformaci těchto regionů by základ pro rozvoj měly tvořit stávající průmyslové a energetické struktury, měly by se zohledňovat inovační a investiční cykly průmyslových podniků, které v regionech působí, a mělo by se postupovat v návaznosti na průmyslové klastry, na způsobilost podniků a na výzkumné kapacity.
VR pořádal dne 9. října konferenci na vysoké úrovni o uhelných regionech procházejících transformací, které se zúčastnili ministři a regionální představitelé 11 uhelných regionů z osmi členských států a komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.
Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje, prohlásil: Od 90. let 20. století transformujeme „staré“ uhelné regiony tak, aby se z nich staly komunity orientované na budoucnost. Mnohé již bylo učiněno, ale mnohé ještě učinit zbývá. Potřebujeme strategický rámec založený na víceúrovňové správě, do níž je zapojeno více zainteresovaných stran. Ve skutečnosti to znamená pokračovat v České republice v již spuštěném programu RE:START a v EU pokračovat v iniciativě týkající se uhelných regionů. Přinejmenším v nadcházejících deseti letech až do roku 2030 je musíme dynamicky a trvale provádět a zaměřit se zejména na strategické transformační projekty a jejich součinnost. Potřebujeme modely + mozky + peníze. Modely (příklady a sdílení příslušných osvědčených postupů) + mozky (budování regionálních kapacit = talentovaní a motivovaní jedinci účastnící se transformačních projektů) + peníze (finanční zdroje, a to veřejné – unijní, celostátní, regionální a místní – A soukromé).
Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj, řekla: „Úspěšná transformace uhelných regionů znamená pro harmonizovaný regionální rozvoj v EU a České republice skutečně hodně. Potřebujeme společná řešení, ačkoli univerzální model nelze uplatňovat vždy, neboť regiony mají svá vlastní specifika. Bez odpovídající a cílené finanční a znalostní podpory, která nebude omezena jen na příděly v rámci politiky soudržnosti, by nás hospodářské, environmentální a sociální dopady mohly přijít příliš draho. EU a vlády členských států musí společně s dotčenými regiony vynaložit úsilí na vytyčení cílů udržitelného strategického rozvoje a nalezení nejlepších způsobů jejich provádění. Myslím, že jsme na správné cestě.“
Návrh na zřízení fondu pro spravedlivý přechod je hlavním prvkem programu, jehož autorkou je Ursula von der Leyen, která se dne 1. listopadu stane předsedkyní Evropské komise. Nově zvolená komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira dne 2. října informovala Evropský parlament o tom, že návrh na zřízení tohoto fondu předloží během 100 dní od svého nástupu do funkce. Dalším z prvních úkolů nové Komise bude, aby s členskými státy EU a s Evropským parlamentem dospěla k dohodě o rozpočtu EU na období 2021–2027.
Očekává se, že postupné rušení uhelného průmyslu povede k zániku velkého počtu pracovních míst v Bulharsku, České republice, Německu, Polsku, Rumunsku, Spojeném království a Španělsku, přičemž propouštět se bude také v Řecku, na Slovensku a ve Slovinsku. Z jedné studie vyplývá, že dvěma regiony, v nichž by sociální důsledky mohly být největší, je řecká Západní Makedonie a rumunská Olténie (Jihozápad).
