A na druhé straně ten pohled řekněme z mého pohledu klimaticky fundamentalističtější a proevropský v tom smyslu, že je tady něco, nějaký návrh. A vyjádřeme se tedy k němu a souhlasme s ním.

Já nejsem ani energetik, jsem vzděláním chemický inženýr, mám kontakty s řadou firem v chemickém průmyslu. Vím o jejich problémech, které souvisejí s tímto balíčkem.

A musím konstatovat, že ten balíček byl Evropskou komisí přijat bez mého pohledu podrobné studie dopadů na ekonomiku a životní úroveň jednotlivých zemí. Nedávná diskuse v rámci chemického průmyslu byla na téma emisních povolenek. Cena emisní povolenky v současné chvíli překročila 60 eur, možná už je ještě na vyšší hodnotě. A přestože můžeme čekat nějakou korekci toho dramatického růstu cen energie a zemního plynu, konstatuji, že když Evropská komise počítala nějaké dopadové aspekty toho balíčku, tak uvažovaná cena emisní povolenky byla zhruba poloviční, tedy kolem 30 eur.

Nemohu na jedné straně nekonstatovat, že ani naše vláda, ani Česká republika nepřichází s žádnými detailními dopadovými studiemi k jednotlivým částem, ale na druhé straně musím konstatovat, že ani Evropská komise zdaleka z mého pohledu nezhodnotila dopady toho balíčku korektně. Ostatně i Evropská komise přiznává vážné dopady toho balíčku tím, že zakládá sociální fond pro klimatická opatření, ze kterého by měli být dotováni ti nejohroženější, když to řeknu obecně.

Nechám stranou teď, kolik z tohoto fondu má dostat Česká republika. Nechám stranou, jestli způsob, jakým se ty částky počítají, je pro Česko výhodný, nebo nevýhodný. V každém případě jsem pro to, abychom k věci nepřistupovali ideologicky, ani černě, ani bíle, ale abychom se zamysleli nad tím – a já jsem se nad tím zamýšlel, jestli je rozumné dát směrem k Evropské komisi určité varování, nebo odůvodněná stanoviska, která jsou v rozporu se zásadou subsidiarity, které by měla Evropská komise vzít v úvahu. Ano, platí stále to, že musí být třetina těch tzv. žlutých karet k návrhům toho balíčku a teprve potom by Evropská komise ty věci projednávala. Zaznělo tu také, že pokud my nezdůvodníme ty věci dostatečně hluboce, pak to naše stanovisko bude mít malou váhu.

Ale na druhé straně jednání o tom balíčku – a to tady také mnohokrát padlo - teprve začíná, ta naše stanoviska, nebo stanoviska národních parlamentů jsou počátkem v této debatě. A já si říkám, kdy jindy, když ne v tuto chvíli. A zase nechávám stranou to, že naše sněmovna tento krok zcela vypustila. Jestli k tomu měla opravdu objektivní důvody, nebo ne, ale je to fakt. Čili kdy jindy, když ne teď, máme vyjádřit určitou nespokojenost nebo určitý kritický názor na některé části toho balíčku Fit for 55.

Takže já za sebe říkám, že o tom přemýšlím, tu debatu jsem tady bedlivě sledoval. A určitě budu pro, abychom některá odůvodněná stanoviska k některým věcem, které tady navrhují výbory, podpořili. Já je podpořím, určitě je zvažuji a s velkou pravděpodobností je podpořím. Tolik můj názor, děkuji.