vládní návrh navazuje na tradiční stotřicítku, zákon číslo 130, který vznikl v roce 2002. Od té doby bylo postupně vydáno pět prováděcích předpisů, které podrobně upravovaly postup pro poskytování účelové a institucionální podpory, vedení informačního systému a tak dál. Tento zákon byl třiadvacetkrát novelizován. Tak jak říkal pan kolega tady přede mnou, tak v podstatě jedna z těch posledních novel byla v minulém volebním období, byla velmi dílčí pouze a všichni jsme čekali na tento materiál poměrně dost.
Co se týká tohoto materiálu, který byl předložen, tak jak bylo řečeno a jak vyplývá ze systému eKLEP pro veřejnost, k návrhu zákona bylo vzneseno 1 450 připomínek prakticky, přičemž zásadní připomínky vyslovilo 31 z 35 zapojených připomínkových míst. Z verze materiálu, který byl předložen vládě 22. října, vyplývá, že při vypořádání zásadních připomínek se nepodařilo vypořádat všechny zásadní připomínky s Ministerstvem financí a dalšími ministerstvy. U poslední verze materiálů z 11. prosince, které vláda projednala, přetrvává rozpor u připomínek Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu, který se týká financí a personálií. Ve vztahu k připomínkových místům je logické, že se budu zmiňovat o připomínkách, které vzešly z vysokých škol, čili z reprezentace vysokých škol, kde Rada vysokých škol vznesla 59 připomínek, Česká konference rektorů 126 připomínek a obě reprezentace zaujaly poměrně kritický postoj k předložené legislativě.
Cituji: Výsledná podoba předloženého znění návrhu zákona bohužel není obsahově ani formálně plně konzistentní. Současně vnímáme, že větší(?) množství již prodiskutovaných závěrů pracovní skupiny ministryně, která byla složena ze stakeholderů včetně Rady vysokých škol a ČKR, nebyly v návrhu reflektovány. To, že tady bylo dáno 1 500 připomínek, podle mě svědčí o nepřipravenosti a nekvalitě připraveného materiálu ze strany vládních úředníků a úředníci řadu připomínek neřešili, anebo je odmítli.
K těm zásadní připomínkách, které tam zůstaly, tak bych tady citoval ze zápisu předsednictva rady vysokých škol, a to je požadavek institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, která byla poskytována formou příspěvku, nikoliv formou dotace - je to § 54. Jedná se o finance určené na dlouhodobý koncepční rozvoj, který přesahuje jedno rozpočtové období. Změna dotace na příspěvek by umožnila výzkumným organizacím efektivně plánovat a vynakládat finanční prostředky na její rozvoj. Tuto změnu předložený návrh zákona bohužel neobsahuje. Domnívám se, že se to dá řešit samozřejmě pozměňovacím návrhem. A opakuje se situace asi před 20 lety, kdy v podstatě vlastně do provozu nešly dotace, protože ty končí vždycky koncem roku a nebyla možnost to převádět.
Další nedostatek, který považuji, je úprava § 6, kdy zmiňovaná etická komise navrhla, aby všechny projekty byly posuzovány - všechny projekty výzkumu umělé inteligence byly tedy projednávány, což se může velmi negativně projevit v ekonomické výkonnosti ve srovnání s jinými státy. Tato formulace je dost pochybná a svědčí o určité neznalosti tvůrců paragrafu o tom, co umělá inteligence je, neboť z hlediska etiky staví na stejnou úroveň algoritmus - nebo soubor algoritmů - a člověka a zvíře. V tom víme, že je drobný rozdíl. Čili tam bych chtěl také nějakou změnu. V souladu s návrhem rady vysokých škol by měl být § 6 přeformulován tak, aby etickou komisí byly - aby etickou komisí musely být posuzovány jen projekty, které se týkají integrity člověka a zvířat.
Za chybu, kterou provozní - kterou každý, kdo dělá výzkum, cítí, je určení lhůty pro podávání návrhů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektu, nejde-li o souběžné - o průběžné přijímání návrhů projektů, by měla být prodloužena z navržených 30 dnů minimálně na 60 dnů, protože ta lhůta těch 30 dnů je poměrně krátká pro koordinaci přípravných prací i administrativních záležitostí, zejména v případě, kdy se toho výzkumu bude zúčastňovat více výzkumných organizací.
Za chybu, kterou cítím jako vysokoškolský učitel, považuju to, že zmizel z návrhu zákona specifický termín a - že zmizel specifický vysokoškolský výzkum. V současné době v zákoně je 130 - je to § 3 odst. 2 c, což jsou prostředky na výzkum prováděné studenty při uskutečňování akreditovaných doktorských nebo magisterských studijních programů. Když to řeknu úplně česky, školy mají teď platit doktorandy v podstatě plně a vzali jste nám to, to, co dřív jsme měli, že jsme mohli financovat výzkum doktorandů a magistrů pomocí toho specifického výzkumu. To je podle mě dost závažný nedostatek a budu se snažit, abychom toto řešili aspoň formou pozměňovacího návrhu.
Těch konkrétních detailů je tam víc - nebo detailů, z pohledu řešitele výzkumu jsou to dost podstatné věci. A v podstatě vede to k tomu, že si myslím, že pořád je tady - existuje složitý a komplexní systém veřejné podpory a tento systém vede k roztříštěnosti pravidel a postupů napříč poskytovateli, fragmentaci vysokého počtu uchazečů a podpory a k formalismu v řízení i v kontrole. To vede všecko k menší efektivitě vynakládání veřejných prostředků. Dochází tady v podstatě k překrývání veřejných soutěží jak tématicky, tak časově, což je potom dost velký problém, že všechny projekty končí naráz. A ke konci programového období, takže na začátku programového období jsou projekty pětileté, ke konci programového prostředí jsou to třeba už jenom dvouleté projekty. A téměř neexistují projekty, které by šly přes hranice programového období a zajistily by tak stabilitu výzkumného týmu, takže tým skončí výzkum a okamžitě je problém - buď ho teda rozpustíme, anebo nějakým způsobem musíte sehnat jakékoliv finanční prostředky. To je klasická věc, která se tady táhne delší dobu.
Domnívám se, že když se na to budu dívat jako na celek, takže předložený návrh v podstatě řadu věcí neřeší a svým způsobem nedostatečným způsobem odstraňuje složitost systému veřejné podpory vědy a výzkumu.
Jestliže tady byla řeč o spin-off firmách, tak jsem byl překvapený, že jsem si to nechal projít v podstatě prohledávačem - konkrétně se tam o spin-off firmách baví v zákoně akorát jednou, a to ještě v nějaké frázi. Já jsem dlouhodobý propagátor toho, aby spin-off firmy byly nějakým způsobem financovány, aby spolupráce s firmami byla výrazná. A když pominu daňové zákony před takovými 15 lety, na kterých jsem ještě podílel jako rektor v podstatě s pravicí z ODS, tak od té doby nebylo fakticky toho moc uděláno. A to se domnívám, že to neřeší ani tento - tady ty daňové úlevy neřeší ani tady tento návrh zákona, a to si myslím, že je škoda. Ta část, abychom se nějak daňově vyhradili a nemuseli se bát finančních úřadů, tak jak doposud, tak ta tam bohužel chybí.
Nechci kolem toho... Zase plus za jistý - plus je diskuse samozřejmě o možnosti zaměstnaneckých akcí, to si myslím, že je dost důležité. Pak je tady ten problém jištění duševního vlastnictví mateřskou firmou, univerzitou, to podle mě necháváte opět na vnitřních směrnicích instituce, což v případě těch x desítek vysokých škol povede minimálně k nejednotnosti a taky k tomu, že - vůbec to duševní vlastnictví je ochraňováno nedostatečným způsobem.
Nad rámec shora uvedeného návrhu zákona obsahuje také řadu nedostatků tady ten návrh, s kterými sice dokážeme žít, ale z podstaty věci jsou nelogické. Například funkce předsedy či člena představenstva GA ČR či TA ČR je neslučitelná například s funkcí děkana fakulty nebo ředitele, ale zas na druhou stranu v seznamu zcela chybí funkce rektora jako statutárního zástupce. To jsou věci, které se tam dají samozřejmě doplnit.
Návrh lze obecně zhodnotit jako normu, která zvyšuje nároky na administrativní kontrolu poskytovaných prostředků bez přímého vlivu na zvýšení efektivnosti jejich využití. Domnívám se, že tento návrh řeší pouze některá strategická současná omezení a ponechává bokem řadu operativních nedostatků. A tím pádem jsem navrhoval našemu klubu v podstatě, abychom se k tomuto návrhu postavili negativně.
Já si myslím, že je to jedna z posledních možností, jak - protože jsme prošustrovali, lidově řečeno, návrh zákona o vysokých školách v tom kontextu, co třeba se ozývají pracovníci Svazu průmyslu. Například včera pan Špicar, myslím, se jmenuje, tak tam v podstatě, že jsme skutečně neposílili systém řízení vysokých škol - tak tady ještě jedna možnost nejenom ty vysoké školy, ale i ty vědecko-výzkumné instituce. Je tady prostor na to posílení a na to víceméně zpevnění vazeb a výzkumných výstupů v praxi, a proto bych se přimlouval, aby tyhlety návrhy jsme tam v rámci druhého čtení zahrnuli do tohoto připraveného návrhu.
Děkuju za pozornost.
