mnohé tu už zaznělo z úst mých předřečníků, přesto mi dovolte ještě pár slov. Hned v úvodu musím říct, že pokud někteří kolegové byli návrhem rozpočtu překvapeni, já překvapen rozhodně nejsem. Vzhledem k řadě předchozích kroků stávající socialistické vlády, která dlouhodobě likviduje podnikatelské prostředí, už nikoho nemůže překvapit rozpočet, který je opět doslova projídací. Ačkoliv i pro příští rok vláda očekává vcelku slušný růst HDP ve výši 2,7 %, deficit má dosáhnout stále závratných 60 mld. korun, což je pouze o 10 mld. méně, než původní vládní plán pro rok letošní. V důvodové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2015 jsme se mohli před dvěma lety dočíst, že se ČR závažným způsobem odchýlí od cesty ke zhruba vyrovnanému hospodaření sektoru vládních institucí. S politováním mi nezbývá než konstatovat, že se toho na tomto směru mnoho nezměnilo. Pokud by vláda pokračovala současným tempem, dočkali bychom se vyrovnaného rozpočtu někdy za šest či sedm let, a to kdo ví jestli vůbec. To skutečně není výsledek, na který by ministři měli být pyšní.
Abych nebyl pouze kritický, musím říci, že návrh zákona o státním rozpočtu obsahuje i světlejší kapitoly. Jednou z nich jsou oddíly 31 a 32, které jsou v rámci odvětvového členění představovány výdaji na vzdělávání a školské služby. Ty by měly příští rok stoupnout o více než 7 mld. korun, což představuje meziroční růst o zhruba 5,5 %. Většinu tohoto nárůstu přitom představuje zvýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků. Není myslím sporu, že učitelé i nepedagogičtí pracovníci jsou za svoji práci dlouhodobě podhodnoceni a že bylo na čase s tím konečně něco udělat, za což určitě patří vládě poděkování. Doufám však, že zvýšení platů nedopadne stejně, jako dopadlo často v minulosti, kdy sice byly učitelům zvednuty tabulkové platy, obratem však učitelé ve stejné výši přišli o svá osobní ohodnocení.
Čemu ovšem v rámci školské kapitoly nerozumím, je plánovaný nárůst běžných výdajů Ministerstva školství o více než 10 %, a to k hranici téměř 400 mil. korun. Znamená to jediné. Učitelům sice přidáme, sami však rozházíme ještě víc. Nejsem si jist, zda jde o směr, kterým bychom se měli vydat. Efektivní fungování státní správy rozhodně nevybudujeme tím, že posílíme běžné výdaje na úkor těch investičních.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jakkoliv jsem se snažil na návrhu státního rozpočtu najít i některá pozitiva, již počtvrté v tomto volebním období jsem nucen konstatovat, že navrhovaný rozpočet není prorůstový, nýbrž spotřební. Vláda v mnoha ohledech využívá ekonomického růstu k plýtvání penězi namísto toho, aby vytvářela podmínky pro další růst naší ekonomiky, a tím i lepší budoucnosti pro všechny občany. S tím principiálně nemohu souhlasit. Odmítám, abychom si užívali na úkor budoucnosti našich dětí. Odmítám, abychom bezhlavě plýtvali penězi, protože těmi, kdo na takový přístup jednou doplatí, budou nakonec všichni občané ČR bez výjimky.
Děkuji za pozornost.
