Novelou zákona, kterým by byl zakázán chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získávání kožešin, se zabývá poslanecká sněmovna od března 2016 a 7.6. ji podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců. V Evropě doposud přímý zákaz zavedla Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie. Švýcarsko a Německo si zase odsouhlasily natolik přísná pravidla, že zde farmy svou činnost ukončily. V českém prostředí je pro kožešinu usmrceno každoročně asi 20 tisíc zvířat elektrickým proudem nebo udušením výfukovými plyny na 9 největších farmách.
V celosvětovém měřítku je kvůli srsti ročně zabito na 50 miliónů králíků, 47 milionů norků a 30 miliónů lišek. Chovu králíků nebo nutrií by se přitom zákaz netýkal, protože tato zvířata se chovají zároveň i na maso. Evropa je přitom kontinentem s nejrozšířenějším chovem kožešinových zvířat se zhruba 6 tisíci farmami. Pochází z nich až 70 % celosvětové kožešinové produkce z norků a 63 % produkce z lišek. Mezi největší vývozce surové kůže patřilo donedávna Dánsko, Finsko, Nizozemí a Polsko. Tyto státy vyvezly v roce 2014 surové kůže za 2,6 miliardy dolarů.
„Je to krok správným směrem, ačkoliv si uvědomuji, že je to jen dílčí problém z řady dalších nevyřešených. Existuje mnoho oblastí lidských zájmů, kde zvířata nadále trpí jen kvůli našim rozmarům. Bude určitě ještě dlouho trvat, než se změní společenské uvědomění například u lovu dokonce ohrožené zvěře jen kvůli trofejím, ač jde o početně menší skupinu, nebo kdy si uzákoníme životu příznivější podmínky pro užitková domestikovaná zvířata. Jde tu i o vůli spotřebitele, který buď je nebo není ochoten zaplatit o trochu vyšší cenu u konečného produktu za dráže chované zvíře v lepších podmínkách,“ říká senátor Jaroslav Malý.
Předmětem debaty několika odpůrců zákona z řad poslanců i veřejnosti byla výše případných státem poskytnutých kompenzací v případě zrušení chovů jejich majitelům. Rozsah kompenzace by mělo stanovit ministerstvo zemědělství, nicméně výše příspěvku by neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. „Kompenzace by měly být spravedlivé. Jestliže například farmář provedl za posledních pět let za tehdy nastavených podmínek podnikání investici do budoucnosti ve výši 30 miliónů a vydělává ročně třetinu, měli bychom se k tomu postavit čelem a náklady kompenzovat. Investovat museli všichni na popud státem zpřísněných podmínek pro chov a my jim teď návratnost znemožníme,“ podotýká senátor Jaroslav Malý ke zvažované výši navrhovaných kompenzací.