Děkuji, pane předsedající. Já bych na úvod chtěl paní ministryni moc poděkovat. To je velmi dobrý a konstruktivní přístup a ještě jednou za něj chci poděkovat.
Já bych chtěl upozornit, že přesto ta výzva má několik problémů a z mého pohledu je potřeba, abychom i na tyto problémy se podívali a nějakým způsobem je vyřešili. Ten první problém je, že bychom měli asi přece jenom prověřit, jakým způsobem docházelo k přihlašování, jestli opravdu všichni dodrželi ty podmínky, jestli některé to zařízení nebylo zvýhodněno a Poslanecká sněmovna by měla být asi jasně informována o tom, jak to probíhalo. Druhá věc, kterou si myslím, že je velmi důležitá, tak je ta věc, že v preambuli té výzvy 98 se uvádí, že se má jednat o posílení páteřní sítě zdravotnických zařízení a je tam jasně definováno, že to měla být ta zařízení, která se nejvíce podílela na té péči o pacienty s covidem. Tedy tato dvě kritéria podle mě by měla být zohledněna. To, jak se které zařízení podílelo na péči s covidem si myslím, že v této Poslanecké sněmovně většina z vás ví, protože některé ty nemocnice jako sokolovská tady byly zmíněny a jsou to i jiné. Navíc pan premiér a asi to byl správný krok, respektive ministr zdravotnictví tehdejší definoval některé nemocnice jako ty, které mají poskytovat péči v pomoci EKMA, což si asi všichni pamatujeme, a potom ty, kde jejich jipky mají sloužit k poskytování péče o ty pacienty. Co je větší problém z mého pohledu, je ta páteřní síť zdravotnických zařízení, protože pokud si dobře vzpomínám, vědecká rada, pět ministrů zpátky, tedy teď znovu se vracivšího pana ministra Vojtěcha, tehdy předložila materiál, s kterým ministerstvo souhlasilo, ale bohužel pak se změnil několikrát ministr. Na poslední vědecké radě, teď tedy nové, kterou už jmenoval buď pan ministr Blatný nebo ministr Arenberger, to přesně nevím, za Asociaci fakultních nemocnic profesor Štěrba, ředitel Fakultní nemocnice Brno předložil návrh po konzultaci s ostatními členy vědecké rady, jak by páteřní síť měla vypadat. Vědecká rada definici takto navrhované páteřní sítě přijala, doporučila ji ministrovi, ale ten mezitím odstoupil. Tak by bylo velmi dobré, kdyby se Poslanecká sněmovna, a to by pak byl druhý bod usnesení, který bych navrhoval, získala jasnou informaci, co je to páteřní síť zdravotnických zařízení a aby ta páteřní síť byla taxativně vyjmenována. Myslím si, že tím můžeme udělat tlustou čáru za dlouhodobou diskusí o páteřní síti.
Třetí bod, na který bych si dovolil upozornit a který by bylo dobré, abychom prodiskutovali, vyřešili, a ten je velmi důležitý z mého pohledu. Někdy začátkem roku dostaly dvě fakultní nemocnice, zase jsme to tady projednávali v Poslanecké sněmovně, nařízení, že musí nakoupit lék remdesivir v poměrně velkém objemu. Ty nemocnice v tom léku mají zhruba - jedná se o Fakultní nemocnici Motol, Fakultní nemocnici Brno - v tom léku mají zhruba 300 až 400 milionů každá z nich. Ale z toho léku bylo použito - ten lék měl být v těchto nemocnicích uložen a ostatní zdravotnická zařízení v České republice ho měla kupovat a léčit s ním pacienty. Obě dvě ta zdravotnická zařízení toho léku využila určité množství, ale ostatní zdravotnická zařízení v České republice ho využila minimum. To znamená, když to velmi zjednoduším, za několik set milionů v obou dvou těchto nemocnicích je lék remdesivir, který expiruje v roce 2023, v podstatě pro něho není využití a tím pádem obě dvě tyto fakultní nemocnice skončí ke konci roku jenom kvůli tomuto léku se ztrátou několik set milionů, kterou jim v podstatě nemá kdo jak uhradit. My bychom se k tomu měli také nějakým způsobem postavit, protože v rámci těch IROPů, pokud bude kofinancování, tak pro ně bude naprosto vyloučeno, aby cokoliv kofinancovaly. Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že se jednalo o nařízení vlády, by pravděpodobně tento lék měla vzít do svých rezerv, do hmotných rezerv, jaksi vládních hmotných rezerv a tam by měl být uložen.
Protože pokud není využit, nemůže být zaplacen ze zdravotního pojištění. A je otázka, jestli ho nemůžeme nabídnout okolním zemím, kde teď v současné době - v Indii nebo v některých dalších - to množství pacientů narůstá a byl by tam k využití, nebo jestli ho můžeme mít v hmotných rezervách pro případ, že by se situace zhoršila. Znovu upozorňuji, ten lék expiruje v roce 2023 a bavíme se o nějakých dohromady asi 500 milionech, tedy půl miliardě. Není to malá částka.
Domnívám se proto, že bychom měli tyto body velmi stručně, ale konstruktivně diskutovat a dohodnout se na nějakém usnesení, které zaváže vládu k tomu, aby ten výsledek IROPu byl ve prospěch pacientů a aby přístup k těm IROPům byl pro všechny stejný, spravedlivý, a aby opravdu došlo k posílení páteřní sítě, respektive aby opravdu došlo k posílení těch zdravotnických zařízení, která byla nejvíc zatížena pandemií covidu, aniž bych si myslel, že ta pandemie je za námi. Nicméně tím obdobím, kdy ty jipky praskaly ve švech a kdy ta zdravotnická zařízení opravdu nezvládala. Tak to je moje prosba a takto bych rád, kdybychom se dneska pobavili. Rozhodně nemám, a nemá, myslím si, nikdo z poslanců v této Sněmovně zájem, abychom se bavili jinak než konstruktivně, protože se opravdu jedná o něco, co není politické, ale jedná se o něco, co je otázka péče o pacienty v České republice a něco, co je otázka budoucnosti zdravotnictví České republiky.
Myslím si, že můžeme ukázat, že tuto problematiku jsme schopni zvládnout rozumně a ku prospěchu občanů už jenom kvůli tomu, že v příštím roce předsedáme Evropské unii. Součástí našeho předsednictví bude zdravotnická problematika a my bychom měli být v rozhodování o evropských dotacích, které jdou do zdravotnictví, jakousi výkladní skříní, kterou budeme moct prezentovat i v rámci našeho předsednictví a budeme moct ukázat, jak to řešíme v naší republice. Je to unikátní příležitost a tato příležitost by měla být využita ku prospěchu České republiky. Děkuji.
