Našimi prioritami byly onkologie, vzácná onemocnění, posílení důvěry v očkování, posílení globální role EU v oblasti zdraví a pomoc Ukrajině. V těchto oblastech se podařilo dosáhnout významných politických i legislativních úspěchů, které byly oceněny evropskými partnery i institucemi.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, náměstek ministra Jakub Dvořáček a ředitelka Odboru mezinárodních věcí a EU Kateřina Baťhová.S cílem zkvalitnění zdravotní péče pro všechny občany Evropské unie si Ministerstvo zdravotnictví v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie (CZ PRES) stanovilo ambiciózní cíle v několika stěžejních oblastech, které vyžadují nejen pozornost na národní úrovni, ale i na úrovni nadnárodní. Důraz proto kladlo na problematiku onkologie, dostupnosti léčby vzácných onemocnění nebo vytvoření základů pro společné sdílení zdravotní dokumentace neboli European Health Data Space. Důležitým tématem bylo také očkování a v neposlední řadě posílení globální role EU v oblasti zdraví.
„Předsednictví bylo samozřejmě velkou výzvou. Předsedat ministrům zdravotnictví EU pro mě byla nesmírná čest. Zároveň jsem hrdý na všechny zaměstnance ministerstva, kteří se na agendě a řádném vedení českého předsednictví podíleli. Celý půlroční maraton měl z našeho pohledu jasné priority. Ty samozřejmě navazovaly na agendu předchozího předsednictví Francie, ale také to byla témata, ve kterých má Česká republika co nabídnout celé Evropské unii,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty, pilotní projekt bude připraven již letos
V oblasti onkologie je zásadní prioritou především prevence, včasné odhalení rakoviny a zlepšení kvality života onkologických pacientů. České předsednictví si v této oblasti připsalo několik úspěchů. Jedním z nich bylo přijetí doporučení Rady k preventivním screeningovým vyšetřením, které sjednocuje evropské standardy včasné detekce onkologických onemocnění. V oblasti screeningů karcinomu děložního hrdla, karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu jsou již zavedené screeningové programy a u screeningového vyšetření rakoviny plic se jedná o program pilotní. Screeningová vyšetření by se měla dále rozšiřovat a zkvalitňovat na základě vývoje nových diagnostických nástrojů a technologií. Přijaté doporučení stanoví jednotná pravidla pro provádění screeningů v celé EU, zaručí tak stejnou kvalitu péče pro všechny. Česká republika dále zásadně přispěla k implementaci evropského plánu boje proti rakovině tím, že připravila plán priorit, ke kterému získala podporu všech členských států.
Více než půl milionu pacientů se vzácnými onemocněními bude mít lepší přístup ke specializované léčbě a diagnostice své choroby
České republice se dále podařilo posunout zásadním směrem i snahy o vytvoření Evropského akčního plánu týkajícího se vzácných onemocnění tak, aby všichni pacienti v Evropě měli stejný přístup k dostupné a efektivní léčbě. Vytvoření Akčního plánu napomůže nejen včasné diagnostice a zahájení léčby, ale také povede ke zvýšení nadějí na plnohodnotný život. Snahou bylo postavit se vzácným onemocněním čelem, léčit jejich příčiny, a nikoliv pouze eliminovat následky. Proto byla pozornost věnována tematickým aspektům vzácných onemocnění jako například podpoře širšího novorozeneckého screeningu.
Občané budou mít vždy bezplatný přístup k nejnovějším vakcínám proti covid-19
Velkým tématem českého předsednictví bylo také očkování, neboť v důsledku pandemie covid-19 došlo ke snížení důvěry v očkování jakožto efektivního nástroje v boji proti řadě nemocí. V této souvislosti došlo k ustanovení národních a nadnárodních komunikačních skupin, které zásadně podpoří boj proti dezinformacím a pozvednutí důvěry Evropanů v očkování, které nám pomohlo zvládnout nejen covid-19, ale historicky porazit i celou řadu onemocnění. ČR dále apelovala na rozšíření využití digitálního očkovacího průkazu. S tématem úzce souvisí i jednání s výrobci vakcín proti covid-19, ke kterým Česká republika přistoupila s jednoznačným cílem hájit zájmy a zdraví všech občanů EU.
Podstatná část předsednictví byla věnována projednávání návrhu legislativy, která dá vzniknout evropskému prostoru pro zdravotní data, který mj. umožní občanům snadný přístup ke zdravotním údajům v elektronické podobě. Z pohledu pacienta se tak může výrazně zjednodušit přístup ke zdravotní dokumentaci, ke které bude mít (ve chvíli, kdy to bude potřeba) lékař přístup, ať už se bude pacient nacházet kdekoliv, v ČR i po celé EU. To samozřejmě usnadní diagnózu, léčbu i následnou péči o pacienta. Návrh přichází i s pravidly pro aplikace, která využívají naše zdravotní údaje, ale i s pravidly pro využití ve výzkumu, vědeckých analýzách a dalších. České republice se podařilo dosáhnout shody všech států nad zněním několika klíčových kapitol návrhu a přispět tak významně k elektronizaci zdravotnictví v EU.
Při darování a přijímání krve či krevní plazmy se zvýší bezpečnost pro dárce i příjemce v celé EU
Česká republika v neposlední řadě během svého předsednictví zahájila projednávání legislativního předpisu, jehož přijetím dojde k významnému posílení bezpečnosti dárců nejen krve a plazmy, ale také jejich příjemců. Upravena budou nově i pravidla pro darování např. mateřského mléka a dalších lidských tkání a buněk.
„Mnoho projednávaných a úspěšně prosazených bodů jednotlivých agend včetně legislativních úprav pocítí občané již v blízké budoucnosti. Jako například příprava a následné zavedení screeningu karcinomu prostaty pro muže mezi 50-70 lety, zlepší se také dostupnost novorozeneckého screeningu, přístup k léčbě pacientů se vzácnými onemocněními a podařilo se nám zajistit, aby občan České republiky měl vždy nejnovější typ vakcíny proti covid-19,“ uzavřel konkrétní kroky pro občany ČR ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
