Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já si myslím, že jsme pro Karvinou a Karvinsko, abychom je zviditelnili, udělali daleko víc než se kdy Yo Yo Bandu podařilo. Tak myslím, že teď každý bude vidět, jaký je rozdíl mezi Karvinou a Karvinskem. A kdo aspoň jednou nerubal, tak se bude cítit méněcenný. Aspoň já se cítím a určitě aspoň kilo uhlí vykopu, abych se zařadit mezi normální slušné lidi. To je můj pocit z velké části diskuse.
Pořád jsem se nedozvěděl, jestli tedy všechno proběhlo v tom ohnisku od začátku do konce tak, jak mělo, nebo neproběhlo. Pokud neproběhlo, jestli tedy bylo v moci vedení kraje dělat něco jinak nebo v moci ministerstva, to se ani nedozvím a už na to kašlu, protože to je jedno, to bylo. Ono není jedno ohnisko. Pokud vím, tak jsou tři ohniska, je Větrný Jeníkov, který je v jiném kraji, a Církvice, která je také v jiném kraji, tak že jsou tři místa, kde je nějaký větší počet nakažených.
Bavit se o medicínských věcech asi ztrácí smysl zcela, protože jednak tady nejsme, většina z nás, prakticky nikdo z nás není odborník na tu problematiku. Je to odborná záležitost a já se hrozně těším na vědeckou radu ministerstva, kde se budu ptát, jaké jsou výstupy z toho, že v tomto komunitním šíření, kde bylo testováno - a poměrně kvalitně testováno - poměrně hodně asymptomatických, jak tady zaznělo, bezpříznakových horníků tak bylo dvacet procent pozitivně testovaných, a v jiných podobných typech, vzpomeňme si na ty projekty, které tady běžely, tak bylo pozitivně testováno v bezpříznakové komunitě, jenom tři nebo šest procent bylo pozitivních, tak v čem se to liší.
Budu se určitě ptát, jak je možné, že těch dvacet procent horníků bylo bezpříznakových, když Světová zdravotnická organizace vůbec nepřipouštěla, že většina nemocných by mohla být bezpříznakových. Až po čase připustila, že tedy část nemocných je bezpříznaková. A pokud vím, jediné velké testování, takovéto plošné, proběhlo v jižní Itálii v jednom městě, kde těch bezpříznakových bylo jenom čtyřicet procent. Tady v podstatě z těch horníků je téměř sto procent bezpříznakových, jste tedy říkali, tak bych chtěl vědět, jaké je pro to vysvětlení, jestli je to mutace toho viru. A to jsou všechno odborné věci, které sem asi nepatří, ale myslím si, že jsou zajímavé a doufám, že o nich budeme diskutovat.
Pandemie je něco, co vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ohnisko epidemie v České republice s tím nemá vůbec smysl dávat dohromady. Prostě my se tady musíme chystat na to, že Světová zdravotnická organizace v určité fázi řekne, že pandemie skončila, a pak jednotlivá ohniska v České republice, která se cyklicky budou objevovat, tak, jak se objevují ohniska hepatitidy, ohniska spalniček a ohniska chřipky, tak budeme muset nějakým způsobem řešit a nástroj na řešení těchto ohnisek bychom měli mít k dispozici.
Máme vychytaný a myslím si, že velmi a dobře fungující systém, když se objeví ohnisko úplavice, když se objevilo ohnisko slintavky a kulhavky, když se objevilo ohnisko hepatitidy, když se objevilo ohnisko, co já vím, spalniček, nemáme vychytané, když se objeví ohnisko covidu. Tam zatím tápeme a hledáme viníky a v podstatě na většinu těch dotazů tam nepadly jasné odpovědi. Já bych to vnímal tak, že ta vlna, kdy jsme se báli, že budou umírat tisíce lidí, je za námi a že teď vlastně už se té vlny nebojíme. A je to dobře a nevadí nám, že máme promořených několik stovek nebo tisíc, patnáct set horníků a jejich rodinných příslušníků. To bych chápal, kdyby to takhle stát vnímal.
Ve světle toho mně uniká, proč pořád ještě některé úřady mají kvůli covidu omezený provoz. Já budu jmenovat Městskou správu sociálního zabezpečení Brno, která nefunguje. Funguje v omezeném provozu a má vyvěšeno, že funguje v omezeném provozu kvůli covidu. To mně přijde fascinující a i to ukazuje, jak ne úplně všechno pod tou kontrolou je. Ona tady není paní ministryně Maláčová, já jí to pošlu jako písemnou interpelaci. Kdyby tady byla, tak se jí v rámci této debaty zeptám, co ta Městská správa v tom Brně, kde prakticky nikdo covid už nemá, má jiného, a že se tak strašně bojí toho covidu a mají zavřeno. Nebo polozavřeno.
Celý ten systém je nastavený na několika krocích, které tady hlavní hygienička krásně popsala a já jí za to děkuji. V první fázi musíme mít zorganizované vytírání těch pacientů. Já nevím, kdo z vás byl vytřen, tedy nebavím se o různých typech vytírání, ale vytřen jako podezřelý s covidem, a kdo z vás to absolvoval. Mě jedno vytřeli. Neúspěšně, protože jsem se u toho pozvracel. Já jsem citlivý, když mně strkají špachtli do krku. Musí vám vytřít jeden oblouk, druhý oblouk a pak poměrně hluboko do nosu - nikdy bych si nemyslel, že mám tak dlouhý nos - zasunout špejli a vytřít vás potřetí. To všechno dělají dvěma špejlemi do jedné zkumavky.
Není to jednoduché, nemůže to dělat úplně každý a toho člověka je potřeba vyškolit. Dřív tento typ vytírání dělaly školené sestry, dneska to dělali školení zdravotníci, dělali to proškolení vojáci, dělali to školení studenti. Tedy pokud chceme organizovat plošné, jednorázové vytření dutiny ústní a nosní tak, abychom měli kvalitní vzorky pro testování na covid, tak ten systém na to musí být nastavený, musíme zdvihnout - řeknu to velmi nadneseně - skupinu vytíračů, dovézt je na určité místo a tam ta skupina vytíračů musí velmi rychle vytřít velký vzorek obyvatelstva během, řekněme, jednoho, dvou dnů.
Já jsem se nedozvěděl, kdo toto má organizovat, jestli tedy hejtman, nebo ministerstvo, nebo Krajská hygienická stanice, a jak. Poté, co jsou pacienti nebo podezřelí, ti, které chceme testovat, vytření, tak ty vzorky musíme vyšetřit. My se tady bavíme o vyšetření microRNA. To vlastní vyšetření probíhá zhruba tři hodiny. Jsou přístroje, které to zvládnou za hodinu, jsou přístroje, kterým to trvá tři hodiny, nicméně kapacita těch přístrojů je omezená, ty přístroje zvládnou dvacet čtyři vzorků, čtyřicet osm vzorků, nějaký počet vzorků, a pak tedy tři hodiny testují. (Hluk v sále.)
Tedy pokud naráz vytřeme, řekněme, patnáct set lidí, tak musíme mít nachystané ty laboratoře. Těch laboratoři je dostatek, výkon je hrazen z pojištění. Musíme mít nachystaný systém laboratoří, který rychle ty vzorky vyšetří, a zase bych se rád dozvěděl, kdo tento systém bude organizovat, v případě lokálního ohniska, zda hejtman, zda Krajská hygienická stanice, hlavní hygienik, ministr zdravotnictví, kdo bude ten, který řekne - teď - a ty laboratoře začnou testovat.
Pak tedy vzorky otestujeme a pošleme výsledky do centrálního registru. To funguje, ty výsledky odchází do centrálního registru a centrální registr je posílá krajské hygienické stanici. Tedy buď ty výsledky musí jít přímo krajské hygienické stanici a krajská hygienická stanice pak musí informovat těch patnáct set, řekněme, lidí, kterým byly vzorky odebrány, ať nepoužívám pořád to slovo, o tom, jestli byli pozitivní nebo negativní, a to v personálních obsazeních těch krajských hygienických stanic jednorázově není možné. Nebo ta informace jde do centrálního registru a ten centrální registr, to jsem si myslel, že je chytrá karanténa, nějakým způsobem zorganizuje, ale to taky úplně nefunguje a i to tady hlavní hygienička potvrdila.
Tedy třetí věc, která by mě zajímala a chtěl bych, aby byla nachystaná, naplánovaná, jasně připravená, jak rychle efektivně informujeme všechny ty lidi, které jsme ráno vytřeli, do tří hodin, do čtyř, do pěti máme výsledky, ještě ten den, jestli jsou pozitivní, nebo nejsou pozitivní, protože technicky toto možné je, pokud je to dostatečným personálem zajištěno. Těžko to může zajistit personál na místě, protože taková rezerva personální ani kapacitní na místě nikdy není.
A finálně pak se rozhodne, jestli má být karanténa, nemá být karanténa, jaká mají být opatření, ale to už je to poslední. Ale tady tento proces by měl probíhat poměrně rychle a měl by probíhat efektivně a takhle bych si představoval zahájení chytré karantény, která pak trasováním označí všechny kontakty těchto pozitivně identifikovaných a dá je do izolace a tím pádem eliminuje rizika z toho ohniska na minimum.
Tady bych chtěl slyšet, co všechno může, nevím, jestli kraj, když skončí pandemie, nebo ministerstvo nebo hlavní hygienik nebo kdo, udělat pro to, aby to takto rychle probíhalo, protože v časových možnostech a v souslednosti to možné je, aby ráno vytřená skupina, ráno odebrané vzorky byly ještě ten den vyhodnoceny a ještě ten den dostali ti lidé informaci o tom, jestli jsou nebo nejsou pozitivní. Systém by to měl dokázat, systém by to měl nabídnout a měl by být dostatečně efektivní, aby to šlo.
Poslední věc, o které bych se chtěl bavit, a to je to, co bych chtěl navrhnout jako součást usnesení, protože si myslím, že my musíme myslet dopředu a nemáme furt hledat nějaké viníky, mě to vysiluje a unavuje, pořád, mně to připadá, jako když se pořád schází všichni a hledají, kdo může za to, že pacient umřel. To je naprosto neefektivní. Klíčové je zjistit, co se má udělat pro to, aby se to příště nestalo.
To znamená, bavili jsme se tady o očkování, jenom okrajově. Já bych chtěl říct, že očkovací látku vyvíjí tři firmy. Jedna z nich už ji vyrábí. Astra Zeneca, podle mých informací, již měsíc očkovací látku vyrábí, byť nemá FDA Improval, nicméně ji dělá. Očkovací látku dělá Pfizer a očkovací látku konsorcium firem. Ta očkovací látka je k dispozici. Znovu opakuji, vím, že nemá FDA Improval, ty další dvě firmy ho získají během pár týdnů, tedy je prakticky stoprocentně jisté, že na podzim bude k dispozici očkovací látka. Podle informací, které mám, tak několik zemí Evropské unie se domluvilo a udělalo předobjednávku pro Evropskou unii v počtu 400 milionů kusů, která má být využita k očkování obyvatel států Evropské unie, a teď ty jednotlivé státy si mají nachystat očkovací plány.
Cena té vakcíny se má pohybovat mezi 8 až 10 eur. Já ve světle toho, protože jako předseda příslušného podvýboru, který má na starosti zavádění nových technologií a nových léčebných postupů, to mám podle mého názoru v gesci, jsem dal na zářijové jednání schůze podvýboru informaci od Asociace distributorů a od těchto firem, jak je to daleko, kdy budou ty látky k dispozici v České republice. A proto bych si myslel, že je na čase se začít připravovat na to, když ta látka na podzim bude k dispozici, když bude možné v příštím roce zahájit očková proti COVIDu. Když nebude, bude to zbytečná příprava. Ale často bývá příprava zbytečná. A příprava je klíčem k úspěchu, i když může být zbytečná. Tedy když budeme od příštího roku očkovat, tak bychom měli mít nachystáno, jakým způsobem tu látku koupíme, zda ji budeme hradit ze státního rozpočtu, pokud ano, jak, nebo zda si je budou hradit ti, co se nechají očkovat. A pokud zájem bude odpovídat proběhlé studii před třemi týdny, to znamená, že zhruba 60 % obyvatel má zájem se očkovat, což je 60 % v naší České republice 6 milionů obyvatel, jakým systémem plánujeme tady těch 6 milionů, 3 miliony, 5 milionů, 8 milionů, nevím, kolik to bude lidí, proočkovat. Toto by mělo být dobře nachystané, promyšlené.
Možná že bude potřeba součinnost Parlamentu. Možná bude muset Parlament v nějakém krátkém řízení, tak jako jsme kvůli meningokoku přijali určitý pozměňovací návrh, a já za to moc děkuji prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni, tak bych si myslel, že bude možná nutné v krátkém řízení přijmout i třeba tady toto očkování, a možná jako povinné, já to nevím. Ale čekal bych, že Ministerstvo zdravotnictví se na toto bude přes prázdniny chystat, bude mít jasný plán a strategii, ten že přednese Poslanecké sněmovně, teď ho pochopitelně mít nemůže, ale je dostatek času, aby si ho nachystalo.
Proto závěrem bych rád poté v druhé části se přihlásil k usnesení, u kterého bych rád požádal Poslaneckou sněmovnu, aby ho podpořila, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby představila do 1. 11. 2020 plán distribuce nákupu a systému očkování populace proti COVID-19. Jsem si vědom, že ta vakcína nemusí být v té době k dispozici. Ale jsem si vědom toho, že ji již jedna firma vyrábí. A chtěl bych, abychom byli tentokrát včas připraveni a aby diskuse, proč jsme se nepřipravili včas, nenastala.
Snažil jsem se tedy být na závěr konstruktivní a plánovat s předstihem. A doufám, že tím pádem budu pozitivně pochválen.
Děkuji za pozornost.
