Nicméně si musím dovolit, musím komentovat některé věci, které tady zazněly. Já rozumím tomu, že se neomezuje základní péče, ale všichni víme, že bohužel padají různá vyjádření ne úplně šťastná, která říkají, že se nebudou dělat elektivní výkony, která dokonce z úst ministrů zaznívají na adresu, a nejen z úst ministrů, i na zdravotním výboru, na některé ředitele zdravotnických zařízení, kteří navzdory tomu, že tedy se nemají dělat elektivní výkony, se dál věnují běžným pacientům, kteří potřebují péči. Mohl bych ty nemocnice jmenovat, ale myslím, že všichni víme, o čem mluvím a koneckonců si to můžeme přečíst. A všichni, co jsme tady zdravotníci a zabýváme se zdravotnictvím, víme velmi dobře, že žádná definice, žádný seznam elektivních, nebo neakutních výkonů neexistuje. Je to vždycky na posouzení toho konkrétního lékaře, jaký je stav toho pacienta.
Tak ano, pokud se tato Sněmovna rozhodne, že jednotlivá zdravotnická zařízení mají plné právo a plnou odpovědnost rozhodovat o tom, v jakém rozsahu poskytnout neakutní péči, podle toho, jak jsou zahlcena, nebo nezahlcena péčí o covidy, a pokud budou mít prostor poskytovat tu péči tak, jak ji poskytovala v době necovidové, že nebudou v žádným případě krácena, trestána, že jim bude plně hrazena zdravotní pojišťovnou, budu jenom rád. Bohužel sem tam zaznívají z úst pana ministra informace, že to tak úplně nebude, a pak pochopitelně se tomu i poslanci brání, protože chtějí jasně vědět, jaká péče je, nebo není omezována a co je to ta elektivní péče.
Stejně tak si myslím, že tady je plná shoda na tom, že prostě chceme, aby občané ta pravidla dodržovali. Vzpomeňme si na včerejšek a na naše dva kolegy bez roušek, a co se tady stalo. To znamená, my chceme, aby občané nosili roušky, protože si většinově myslíme, že je to dobře a že to pomáhá bránit šíření infekce. Chceme, aby nosili co nejkvalitnější roušky. Chceme, aby pokud jsou pozitivní a hrozí riziko, že nakazí svoje okolí, byli v karanténě - děkuji, paní ministryně - tak hledejme cesty, jak toho dosáhnout. Hledejme ty cesty konstruktivně, hledejme ty cesty společně a rychle.
A třetí věc, která je podle mě velmi důležitá - my vždycky si vzpomeneme na nějakou skupinu, ale toto by mělo opravdu být řešeno systémově, když jsem sem šel, uvědomil jsem si, že mě opakovaně žádali o pomoc a já jsem se o to snažil, marně, organizátoři a ti, které živí kongresy a veletrhy, především veletrhy. Na ně jsme úplně zapomněli. Já vím, jsou to jenom dvě města, Brno a Praha, protože tam je většina veletrhů, ne jenom tato dvě města, ale především. A přesto tím, že už rok prakticky žádný veletrh není, žádná výstava není, tak všichni ti, co se tímto živí, a to je několik set tisíc lidí, tak ti se úplně v tom systému neobjevují. A pochopitelně ano, máme tady studenty, ne jenom lékařských škol, zdravotních škol, my nechceme, aby byli bezuzdně nasazováni do zdravotnických a jiných zařízení a nestudovali, nedělali zkoušky, na druhé straně jsme si plně, myslím si, všichni vědomi, že v řadě případů je bez jejich pomoci fungování systému buď obtížné, nebo dokonce nemožné.
My jsme jim za to opakovaně děkovali, a to je správné, opakovaně jsme tady říkali, že zdravotníci jsou ti, kterým děkujeme, že tráví dneska v nemocnicích obrovské množství času, neberou si dovolenou, nejsou to jenom oni, ale oni v první linii, a že studenti zdravotních škol, lékařských fakult a dalších, kteří pomáhají, jsou naprosto klíčoví, tak ano, hledejme cesty, jak se jim za to odměnit, jak je podpořit, a pokud ta cesta je, aby nemuseli platit daň, zdravotní a sociální pojištění, tak tu cestu hledejme konstruktivně. Já si myslím, že toto jsou konkrétní příklady, kdy se nebavíme o stanovisku opozice, koalice, pravicovém, levicovém, ale bavíme se o tom, jak překonat krizi, jak to udělat v dohodě, a zkusme připustit, že jakýkoliv poslanec z jakékoliv strany může mít dobrý nápad a zaslouží si, aby o něm bylo slušně, korektně diskutováno, a fakty buďto podpořen, nebo vyvrácen. Zkusme to! Neděláme to kvůli sobě, děláme to kvůli zvládnutí pandemie a děláme to kvůli našim spoluobčanům.
Děkuji.