Bývalý ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman před týdnem převzal na sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Mnichově nejvyšší vyznamenání této organizace Evropskou cenu Karla IV. Herman uvedl, že si ocenění mimořádně váží a chápe ho jako podporu v jeho snažení o sbližování Čechů a Němců a další cestu k usmíření.

V projevu na sjezdu sudetských Němců se vrátil i k odsunu německého obyvatelstva po ukončení druhé světové války. Podle Hermana šlo o vyhnání a „mstu vítězů“. 

„Jako Němci a Češi musíme přispět ke vzájemnému sousedství, aby evropský projekt míru a svobody neohrozily populismus a krátkozraké národní zájmy. Staleté soužití Čechů a Němců, křesťanů a Židů v českých zemích se před 70 lety zdálo trvale zničené. Nacionální socialismus, dvě světové války, nacistické zločiny s nepochopitelným holokaustem a následnou mstou vítězů, která vyústila ve vyhnání německých krajanů, a pak 40 let komunistického režimu naše soužití hluboce poškodily,“ konstatoval exministr. 

Připomeňme, že odsun německých obyvatel z českého pohraničí, kteří dle historických pramenů ještě před vypuknutím druhé světové války drtivě podporovali Henleinovu prohitlerovskou stranu, byl oficiálním aktem schváleným spojenci.

Jak na převzetí ocenění a Hermanova slova o mstě vítězů a vyhnání nahlíží další čeští politici? A má podle nich smysl se touto stránkou historie ještě zabývat?

„Nemá smysl vynechat jakékoli i stinné stránky našich dějin. Jak správně řekl Miloš Zeman, tehdá poslanec Federálního shromáždění: Totalita u nás začala vyháněním sudetských Němců. Toho bychom si měli být vždy vědomi,“ uvedl čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

Podle poslankyně hnutí ANO Barbory Kořanové to Daniel Herman formuloval velmi nešťastně. „Ale vzhledem k jeho úzkým vazbám na spolek sudetských Němců mne to příliš nepřekvapilo. Někdy cítím, že ta debata o odsunu sudetských Němců je vnímána tak, že zlí Češi v roce 1945 přišli do pohraničí a vyhnali své hodné německé spoluobčany. Tak to přece ale vůbec nebylo. Češi zde 6 let pod německou okupační správu skutečně trpěli. Popravy českých vlastenců, Lidice, Ležáky, transporty židů do koncentračních táborů, utrpení žen a mužů v nacistických mučírnách a koncentračních táborech – to vše zde páchali zejména Němci, samozřejmě bohužel i za přispění českých kolaborantů,“ uvádí poslankyně.

„Já rozhodně nechci dnešní Německo vinit ze zločinů, které byly na Češích v letech 1939–1945 páchány, ale na ten organizovaný, nikoli divoký, odsun je třeba hledět v dobovém kontextu. Vždyť odsun Němců byl potvrzen i konferencí ‚velké trojky‘ v Postupimi. Samozřejmě dnešní optikou na to můžeme hledět jako na něco, co mohlo a podle mne i mělo proběhnout jinak, ale nebudu vynášet soudy nad těmi, kdo za to byli tehdy zodpovědní právě proto, že jsem neprožila 6 let v mučírně zvané Protektorát Čechy a Morava, ani jsem nebyla Němci v roce 1938 jako Češka vyhnána ze svého domova v pohraničí na základě mnichovské dohody,“ vysvětlila Kořanová.