Na sobotní ideové konferenci Občanské demokratické strany si její předseda a premiér Petr Fiala nenechal ujít příležitost a zopakoval sebechválu, kterou na adresu „ozdravného balíčku“ pěl už při jeho čtvrteční prezentaci. Mnozí, a to často i z odborných kruhů, jeho okázalé nadšení nesdílejí.

„Bohužel, naplnily se ty nejchmurnější představy, že ten balíček bude vnitřně nesourodý, bude zmatečný, že opatření často půjdou proti sobě a že neřeší to klíčové, co by vláda řešit měla, a sice hlavní problém ekonomiky, což je inflace. A inflace je za většinou problémů současného deficitu veřejných financí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz makroekonom Jaroslav Šulc, bývalý náměstek ministra financí.

Právě vysoká inflace, která má jen ojediněle horší průběh v ostatních evropských zemích, je jedním z hlavních důvodů, který vyvolává zbytečné kontroverze například ohledně valorizace starobních důchodů. „Kdyby Fialova vláda nepřipustila 15% inflaci a ta by zůstala na poloviční úrovni, což je jinde v Evropě, tak by starosti se škrtáním valorizace starobních důchodů na polovičku vůbec nemusela mít,“ upozorňuje na to, od čeho se pětikoaliční kabinet snaží odvrátit pozornost.

Vláda při svém nástupu slibovala, že nebude zvyšovat žádné daně. Od příštího roku ale zvýší odvodovou zátěž všem. A tak veřejný prostor obohatil ministr práce Marian Jurečka vyjádřením v Interview ČT 24, když prohlásil: „Kvůli směřování k vyrovnanému rozpočtu jsme museli některé předvolební sliby překročit.“

Budou z nich daňoví soumaři s prostřelenou nohou

Ukazuje se, že vládní konsolidační balíček dopadne nejvíce na zaměstnance. Je to způsobeno především zavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % z jejich hrubého příjmu, čímž nedobrovolně vylepší příjmy státního rozpočtu o téměř 11,9 miliardy. Kdo pobírá mzdu ve výši průměru za minulý rok 40.353 Kč, přispěje díky tomuto opatření na ozdravný balíček konkrétně 242 korunami měsíčně.

„To, že se takhle zásadní reforma dělá bez konzultací se sociálními partnery, především s odbory, když je jasné, že dopady budou nejhorší na zaměstnance, je nefér. To je porušení sociálního smíru, to je přilévání benzínu do ohně. Jestliže doteď byli zaměstnanci daňoví soumaři, tak teď budou daňoví soumaři s prostřelenou nohou. To nemůže zůstat bez následků,“ myslí si Jaroslav Šulc.

Vláda ovšem nezapomněla ani na firmy, protože do svého souboru opatření zahrnula i zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % z dosavadních 19 %.

„Tak to mě tedy zaujalo, že koalice přichází s tím, že firmám zvýší daně. Mně se to líbí. Jen vzpomínám na to, jak za vlády Babiše na něj z tehdejší opozice křičeli, že zlikviduje podnikání, pokud by chtěl zvýšit daně. A dnes přijdou s tímhle. To jsem zvědav, jak to budou vysvětlovat. Já jsem si už tehdy říkal, že jeden procentní bod nic neznamená. Proto se teď musím smát, že největší kritici zvyšují daň o dva procentní body. Těším se na to, jak pan Fiala a ti jeho boys budou vysvětlovat, že zvýší daně firmám, ale že tím to podnikání nepoškodí, když předtím vykládali přesný opak. To chci docela slyšet,“ říká pro ParlamentníListy.cz makroekonom Jaroslav Ungerman.

Je nesmysl očekávat, že kvůli DPH potraviny zlevní

Na příjmové straně rozpočtu dojde v letech 2024 až 2025 k celkovému výnosu 69,2 miliardy korun, z toho v příštím roce 31,7 miliardy a v roce 2025 to má být 37,5 miliardy korun. „Jestli pan ministr Stanjura říká, že tenhle soupis nápadů mu přinese do rozpočtu bezmála 70 miliard, tak pak se ptejme, na kom si je vezme. Na zahraničních firmách, které neodvádějí daně ze stovek miliard výnosů do ciziny? Na ty nesáhne, že jo. Uvědomme si, že vztah je vždy takový, že co někomu dávám, to jinému beru. Je to jen přerozdělování. Tak se ptejme, komu berou, a komu dávají,“ doporučuje Jaroslav Šulc konfrontovat pětikoalici s touto otázkou.