A bohužel hned úvodem musíme konstatovat, že i tato kauza patří dodnes mezi takzvané policejní pomníčky. To znamená, že je neobjasněna a pachatel neznámý. I když ti, kteří se případu věnovali, vyřčenou větu velmi zpochybňují.

Dne 1. 3. 1999 kolem 23:00 došlo k pokusu vraždy na poškozeném Ivanu Lhotském.

Skutek se stal v jeho trvalém bydlišti, u domovních schránek na chodbě v přízemí.

Lhotský byl v té době doma a slyšel, jak mu před domem začala houkat Octavie. Seběhl dolů, vypnul u nijak poškozeného vozu alarm a vracel se zpět.

Pachatel již čekal uvnitř a na Lhotského z bezprostřední blízkosti dvakrát vystřelil. Zasáhl jej do hlavy a hrudníku. Poškozený útok jako zázrakem přežil, měl však trvalé následky, byl invalidní a až do své smrti 23. 3. 2017 si nic z uvedeného dne nepamatoval.

Policie tehdy získala svědecký popis pravděpodobného pachatele: muž, asi 30 let, kolem 180 centimetrů vysoký, štíhlý, světlé vlasy střižené na ježka. Na sobě měl tmavomodrou bundu a v ruce bílou igelitovou tašku. Ke střelbě použil patrně pistoli ráže 22 Flobert s tlumičem a lapačem nábojnic.