Půl roku po vraždě čtrnácti lidí se začíná řešit, co se na Filozofické fakultě vlastně odehrálo. Včetně hodnocení práce policie, jejíž dvě hlídky zběžně prohlédly dvě patra a opustily budovu, zatímco vrah Kozák se již chystal na záchodcích na děsivá jatka.

Jednou z tváří se asi trochu nechtěně stala paní Lenka Šimůnková. Její dcera Eliška byla tři dny před Vánoci mezi oběťmi a matka byla s postupem vyšetřování čím dál více rozčarována, co od orgánů státu zažívá.

Jako host dorazila v minulém týdnu na jednání bezpečnostního výboru sněmovny, kde měla policie představit výsledky vyšetřování, a očekávala odpovědi. Že ministr Rakušan a policejní prezident Vondrášek řadu věcí nevysvětlili dostatečně, nebo vůbec, na tom se poté shodla i řada komentátorů.

Nešťastná matka se následně sešla s bývalým policistou Robertem Šlachtou, který už od prosince upozorňoval na omyly při zásahu, bez kterých nejspíš mohlo být čtrnáct životů ušetřeno.

Hovořila o své zkušenosti s policejními i státními orgány, o tom, že se nikdo nebyl schopen ani omluvit.

Šlachta je v současnosti předsedou neparlamentní strany Přísaha, proto její vystoupení bylo označeno za politické.

„Tahle máma zoufale potřebuje pomoct od bolesti. A tenhle pán na její bolesti jen parazituje,“ rozčílila se Lucie Čermáková, redaktorka CNN Prima News.

Tahle máma zoufale potřebuje pomoct od bolesti. A tenhle pán na její bolesti jen parazituje. Já nevím, nezkusil někdo typu @laurencikova_k (zkouším sílu tagu, omluva za troufalost) nabídnout podporu??. Je mi úzko kdykoliv ji vidím. pic.twitter.com/k8Bt7vSash

— Lucie Čermáková (@HrdlickovaLU) June 23, 2024

Opozice to za dotazy na ministra i policii s poznámkami o hyenismu schytávala už dříve. Nadávkám čelil i poslanec hnutí ANO Jan Richter, jehož dcera rovněž byla obětí střelce Kozáka, ale naštěstí přežila.

A rovněž Lubomír Zaorálek, politik opoziční ČSSD a zároveň pedagog Filozofické fakulty, který v době střelby vyučoval jen o patro níže a již několik měsíců zdůrazňoval, že studenti i jejich rodiče očekávají odpovědi a jsou z chování policie velmi frustrováni.

Pohled zastánců vlády lapidárně shrnul komentátor a bývalý tiskový mluvčí Mirka Topolánka Martin Schmarcz: „Je mi nejen psychicky, ale už i fyzicky zle z toho, co část opozice roztáčí kolem tragédie na FF UK. Stalo se přesně to, před čím jsem varoval, už do toho zatáhli i rodiny obětí. Společnost místo usmíření šílí,“ vyjádřil se.

Novinářka Čermáková ve svém tweetu současně vyzvala Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, zmocněnkyni vlády pro lidská práva, že by měla matce poskytnout podporu, aby nepodléhala opozičním parazitům.

Na její výzvu zmocněnkyně Šimáčková informovala, že s ní bude „mít call“, což primáckou redaktorku potěšilo.

Paní Šimůnková se podělila s ParlamentnímiListy.cz o zážitek, jak to s psychickou podporou ze strany vládní zmocněnkyně dopadlo: „Paní zmocněnkyně mi nahrála hlasovou zprávu, že se mohu ozvat. Ještě jsem tak neučinila, protože bych byla sprostá,“ vysvětlila.

Důvodem podle ní bylo vystoupení zmocněnkyně na bezpečnostním výboru. Nikdo příliš nechápal, co tam k tématu policejního vyšetřování dělá, ale matky oběti se hluboce dotklo. Získala totiž dojem, že Šimáčková společně s Rakušanem chtěli odvést pozornost od selhání policie k jinému tématu.

„ Ačkoli musela vědět, že vrah mojí dcery nebyl sexuálně zneužíván v dětství na základě dostupných údajů v policejním usnesení i veřejně dostupných, tak toto téma vytáhla a nahrála tak Rakušanovi na kampaň, která je sice také důležitá, ale v tomto případě má za cíl odklonění pozornosti od případu vražd na FF UK,“ myslí si.

Práce pro neziskovku

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková střelbu na fakultě spojila s agendou duševního zdraví dětí už několik hodin po masakru.

„Debaty o bezpečnostních opatřeních na školách by rozhodně neměly zastínit tu nejvyšší prioritu, kterou včerejší tragédie na FF UK bolestně ukázala – a to nutnost systémové podpory duševního zdraví, zejména dětí a mladistvých, stejně jako aktivní prevenci násilí ve společnosti a podporu rodin v krizových situacích,“ psala hned druhý den po střelbě.

K tomu je třeba dodat, že paní Šimáčková Laurenčíková vzešla ze světa školských neziskovek a organizace SOFA, kterou kdysi ještě pod názvem ČOSIV (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání) založila, se věnuje právě této činnosti.

„Zaměřujeme se na duševní zdraví, zvládání náročného chování dětí, inkluzi a další. Inspirujeme se prověřenými odbornými přístupy a projekty z celého světa, které adaptujeme pro české prostředí,“ představuje se.

Po střelbě na Filozofické fakultě se tématu chopila velmi agilně, pořádala k němu několik konferencí a pro poradenství dětem dostala od ministerstva školsví zdarma do pronájmu prostory v centru Prahy.

Klára Šimáčková Laurenčíková v jejích orgánech figurovala ještě v době, kdy už působila na Úřadu vlády jako zmocněnkyně pro lidská práva.