„Za poslední dva dny jsem dostal tak minimálně dvacet výhrůžek smrtí,“ předeslal sociolog Petr Hampl na přednášce v Brně, poděkoval za pozvání a konstatoval, že právě v moravské metropoli mívá besed nejvíce. Letos v červenci vydal Petr Hampl knihu Prolomení hradeb dvojka a slova k ní si nechal právě až do Brna. Během uplynulých dvou měsíců pak napsal i kratší knihu, která je ještě v tiskárně. Jmenuje se Poznámky o elitách, válce a míru. „Kdybych měl dát k tomu podtitul, tak by zněl: Proč se Západ chová jako banda agresivních idiotů? Snažím se vysvětlit proč. Mám za to, že se to nějak vysvětlit dá,“ uvedl Hampl.

Sociologie by měla sloužit k porozumění společnosti. Hampl upozornil, že se cítí být standardním vědcem, v zásadě věří vědecké komunitě, výzkumy se podle něj nefalšují a má za to, že naprostá většina zkreslení nevzniká na vědeckém pracovišti, ale mezi výsledkem výzkumu a novinovým článkem. Pozastavil se nad otázkou sdíleného vlastnictví a bydlení. „Podle mého názoru je panika zbytečná. Hrozí nám spousta šílených věcí, ale tohle mezi nimi není. Bude se to týkat jen nejbohatších lidí a těch nejchudších se to nikdy nebude týkat. Není to otázka nucení. Nejbohatší už s tím začali, je to pro privilegované vrstvy, jdou tomu naproti šťastně a dobrovolně a myslí si, že jim to zlepší život,“ uvedl Hampl. „Lidé, kteří žijí v představě, že budou vždycky bohatí a úspěšní, že ekonomika bude fungovat navždycky. Pro ně je to atraktivní,“ dodal. Skutečná rizika jsou ale úplně někde jinde.

Hampl jasně vymezil, pro koho nejsou jeho výklady. Jednak pro ty, kteří jsou spokojeni s oficiálními narativy. Jednak pro ty, kteří chtějí slyšet hodně senzační teorie o spiknutí. „Co dělám já, je suché zpracování studií. Někoho to může nudit a já to respektuji,“ doplnil.

Jen vynikne téma. Všechny ostatní problémy zůstávají

Kniha Prolomení hradeb dvojka navazuje na knihu z roku 2018. Hampl stále považuje migraci za hlavní problém. „Víme, že opět přišli lidé ze Sýrie, usazují se tu, nikdo neví kde. Vlny budou přibývat, komunity porostou a budou sebevědomější a agresivnější,“ uvedl Hampl. Připomenul, že zvenčí vzniká dojem, že problémy se střídají – Zelený úděl, covid, migrace, válka. „Ale to neznamená, že ostatní problémy zmizely. Žádný ze starých problémů nezmizel, jen byl v našich myslích překryt něčím jiným,“ upozornil. V knize pokládá otázku, jak je možné, že západní civilizace v 80. letech 20. století byly na naprostém vrcholu z hlediska výrobní kapacity, životní úrovně, vzdělání, rodinného života, blahobytu a během jedné jediné generace se mluví o tom, že západní civilizace skončí. V dějinách nemáme snad žádný srovnatelný příklad, že by civilizace procházely takovým úpadkem. Co se stalo mezi 80. lety a současností, že procházíme tak strašným zhoršením všeho? „Často se říká, že za to může nadbytek, že jsme přesycení. Ale mezi 80. lety a současností nedošlo k žádnému zvýšení životní úrovně. To je jeden z příznaků krize. Když jsem byl malé dítě a končily pracovní soboty, očekávalo se, že skončí pracovní pátky. Spíš vidíme, že to jde obráceně, že si máme brát druhé zaměstnání a důchodci sekat zahrady,“ uvažoval a popisoval dál. „Další teorie říká, že je to ztrátou morálky, náboženství atd. Ale opět nedošlo k nějaké významné ztrátě morálky ve srovnání s minulým stoletím. Dokonce rozvrat rodiny, který teď sledujeme, není tak dramaticky špatný,“ uvedl Hampl.

„Někdo věří, že za to může tajná skupina boháčů. Jenže ta by zase musela být vyměněná v 90. letech,“ přemýšlel Hampl. Upozornil i na slova Josefa Skály, který často říká, že zhodnocování kapitálu narazilo na nějakou mez, nemůže se dál zhodnocovat a že to povede k destrukci celé společnosti. „Jak mám Josefa rád a chápu ho jako nesmírně chytrého a vzdělaného člověka, nemohu s ním v tomto souhlasit. Léta přinesla obrovská zhodnocení kapitálu,“ popisoval Hampl.