Co od summitu čekat? Očekávají se přínosy i pro české národní zájmy, anebo je Praha pouhým místem setkání a hostitelem? Jak vůbec pracuje česká diplomacie? Naše předsednictví v Radě EU se přehouplo za svou polovinu.
ParlamentníListy.cz měly možnost v závěru uplynulého týdne mluvit s několika našimi diplomaty, kteří aktuálně působí jak doma na Ministerstvu zahraničních věcí, tak za našimi hranicemi na českých velvyslanectvích. Kritické hlasy vůči zahraničněpolitické linii a schopnostem současné reprezentace prosazovat národní zájmy je slyšet už řadu měsíců. Nyní jsme se ptali i na výše popsaný pražský vrcholný summit.
„Když se ptáte na summit, ten byl připravován dost v chaosu, nikdo dlouho o ničem nevěděl, nebylo jasné, kdo všechno bude pozván. Je určitě dobře, že se v Praze něco takového uskuteční, ale tohle nemá s naší zahraniční politikou co dělat. Je to Macronova iniciativa. Naše diplomacie buď, spí nebo provádí různé šílenosti, které nejsou v našem zájmu. Přesně tohle je možné očekávat od průběhu pražského summitu, kam jsou pozvány hlavy států a vlád několika kandidátských zemí a některé z nich tam budou dostávat ‚školení‘, jakou politiku mají prosazovat, jak se mají vůči EU chovat, jak mají vystupovat vůči Ukrajině či Rusku, zkrátka na nich bude vynucována poslušnost,“ míní jeden z diplomatických zdrojů naší redakce.
Samotný neformální summit prý celkově pro Česko neznamená nic zvláštního. „U nás bude jen kvůli tomu, že máme předsednictví. Využít by se toho samozřejmě dalo, ale na to už je pozdě a nikdo se ani nesnažil. Flegmatický přístup je zcela nepochopitelný, protože tak jedinečná příležitost, abychom se ukázali s nějakou silnou iniciativou v době, kdy na Prahu budou směřovat reflektory a televizní kamery z celé Evropy, se hodně dlouho nebude opakovat,“ doplňuje představitel Ministerstva zahraničních věcí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka