„Vy, jako člověk s určitým druhem vzdělání, pomůžete podnikateli, který není ve vašem oboru vzdělaný, ale chtěl by v něm začít podnikat,“ popisují webové stránky www.reprea.cz, na které letáky odkazují.

„Podnikatel pak díky vám získá živnostenské oprávnění, aby mohl tuto činnost provozovat a vy tak budete dostávat měsíční odměnu, skutečný pasivní příjem, pouze za poskytnutí vašeho odborného vzdělání. Je to vlastně výhra pro obě strany. Navíc vám nehrozí žádné sankce, protože za dodržování zákonů a živnostenskoprávních předpisů si podnikatel ručí sám,“ líčí se na webu idylicky.

Na portálu Novinky.cz, který se nedávno tímto tématem zabýval, se ale v diskusi objevil například tento příspěvek: ‚Můj nejstarší syn si myslel totéž a teď splácí čtyři miliony, musel vyhlásit osobní bankrot. Teď mu strhávají většinu mzdy... Proč si myslíte, že lákají mladé kluky po vyučení?‘

Institut odpovědného zástupce, tedy osoby ustanovené podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, definuje živnostenský zákon. Jednomu člověku skutečně umožňuje vykonávat tuto činnost až pro čtyři podnikatele.

„Při neplnění podmínek sice nevzniká odpovědnému zástupci možnost přímé sankce ze strany živnostenského úřadu, nicméně bude-li pokutován podnikatel, v případě zanedbání povinností zástupcem, může se na něm domáhat náhrady škody,“ upozorňuje ovšem Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo.

V krajním případě je podle něj možné si představit, že v situaci, kdy například právnická osoba páchá trestnou činnost, kterou by páchat nemohla, pokud by živnostenské oprávnění či koncesi nezískala a zároveň by odpovědný zástupce svou funkci hrubě zanedbával, mohla by být posuzována i míra účasti zástupce na trestném činu a také míra jeho trestní odpovědnosti. „Hlavní riziko však vidím v tom, že se podnikatel po zástupci bude ‚vozit‘, pokud bude sám sankcionován,“ varuje Dobrovolný.

Odpovědný zástupce by proto měl podnikatele ve vlastním zájmu vždy upozorňovat na zjištěné nedostatky, a to s ohledem k vlastnímu riziku odpovědnosti za škodu. Výkon této funkce by z toho důvodu měl být reálný, nikoli virtuální. Jenže čerstvě vyučený řemeslník nemusí být ještě schopen všechny nedostatky včas rozeznat, i kdyby skutečně kontroloval práci odvedenou někým jiným, a nebyl jen bílým koněm.

„Neustále připomínám, že dobrý řemeslník se pozná podle toho, že má znalosti, dovednosti a zkušenosti,“ komentuje tyto aktivity Drahoslav Matonoha, předseda Cechu zedníků ČR. „Znalosti a některé dovednosti získá ve škole, zbytek – hlavně zkušenosti – může přinést jedině praxe,“ vysvětluje Matonoha, který je zároveň ředitelem Akademie řemesel v Praze na Zeleném pruhu, jednoho z největších odborných učilišť v republice. Náborové letáky pro bílé koně se objevily i tam.

I proto patří Cech zedníků k řemeslným společenstvům, která se zapojila do projektu Fandíme řemeslu. Ten pod záštitou Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) prosazuje mimo jiné znovuzavedení mistrovské zkoušky.

„Ta bude také zárukou, že řemeslník, který ji složil, plní všechna tři tato kritéria,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR.

Další informace o projektu Fandíme řemeslu najdete ZDE.