Celkem 84 % firem uvádí, že pro udržitelnost (konkurenceschopnost) firmy je důležitá výroba koncového produktu s vysokou přidanou hodnotou. Vyplývá to z aktuálního průzkumu na téma inovací v malých a středních podnicích (MSP), který přesně po roce pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Českou spořitelnu (ČS) vypracovala agentura IPSOS.

Malé a střední podniky investují až poté, co si na investici vydělají. Vědí tak, že finální produkt je cestou k prosperitě. Finální produkt však samozřejmě vypadá jinak na trhu B2C (spotřebitelském) a jinak na B2B (průmyslovém). Tisíce firem však nemohou vyrábět například auto nebo domy na klíč: finálním produktem je tady i například zámek do dveří auta nebo mechanismus klimatizace. Mírně překvapila skupina opravdu nejmenších firem do obratu 6 mil. Kč za rok, u nichž urgentnost dosáhla nejvyšší hodnoty 92 %.

Místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková k tomu uvádí: „Priorita vyvinout koncový produkt je tak patrná napříč celým velikostním spektrem firem sektoru MSP. Jasnou prioritu tomu dávají podle průzkumu zejména firmy s obratem do 100 mil. Kč, protože právě tyto firmy jsou zpravidla v oné zlomové fázi, kdy se jim podařilo vybudovat solidní zázemí a naráží na strop vlastního rozvoje i setrvání na trhu, pokud se nevydají směrem vlastního vývoje s cílem finálního produktu, respektive produktu s vyšší přidanou hodnotou.“

Pro malé a střední podniky může být stále více rezonující termín „ESG“ (Environmental, Social, Governance) z jejich pohledu nový, ale zpravidla se jednotlivým prvkům uvedeného trendu věnují dlouhodobě a zcela přirozeně, stejně jako je tomu v oblasti CSR (společenské odpovědnosti firem). MSP jsou zpravidla srostlé s regionem či lokalitou, v níž působí a nemohou si dovolit dlouhodobě fungovat neeticky v uvedených oblastech (ESG). Nemohou si také dovolit nereagovat na společenské trendy a vývoj, jakkoli k tomu patrně nebudou používat sofistikovanou či nadnárodní terminologii.

Jen 15 % MSP má formálně zdokumentovanou strategii pro digitalizaci, automatizaci či robotizace. Tento výsledek není nijak překvapivý, podstatné je, že 61 % firem tohoto segmentu s fenomény dnešní doby jednoznačně počítá a inovace či modernizace v uvedených oblastech v nich prokazatelně probíhá.

Oproti loňsku však došlo k velkému propadu (-20 %) u skupiny nejmenších firem (do 6 mil. Kč obratu), které buď již v těchto oblastech meziročně postoupily a další rozvoj nevidí jako aktuálně prioritní, nebo přesunuly svou cílovou prioritu do oblasti získání nových zákazníků (ze 47 % v r. 2021 na současných 62 %). Projevuje se tak zde sílící digitalizační tendence u nejmenších MSP.

Obavy ze zhoršení zákaznické situace jsou výrazně větší bariérou v digitalizaci, automatizaci či robotizaci oproti roku 2021. Přes alarmující data se pro zlepšení podnikatelské situace ze strany české vlády neudálo vlastně nic (opatření, podpora, vyšší kvóty na příjem zahraničních pracovníků, snížení incentiv pro zahraniční technologické firmy, osvěta atp.). Proto i nadále trvá nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by například automatizaci ve firmě zavedli. Dokonce se mírně zhoršil i přístup k financování, rovněž výsledky firem jsou v době inflace a energetické krize průběžně horší. Markantně rostoucí je pak obava ze zhoršení zákaznické situace a ztráty trhů, právě i v důsledku neřešení, resp. velmi pozdního řešení energetické krize firem na národní úrovni v České republice

Firmy silně ovlivňuje vysoká inflace i energetická krize. Silně je ovlivňuje ztráta trhů, které obsazují konkurenti, jejichž země ceny energií již od jara letošního roku intenzivně a funkčně řeší. Téměř bez šance jsou nyní české firmy v konkurenci například s Polskem, kde se spotová cena elektřiny pohybuje do 150 EUR / MWh, zatímco české firmy jsou na ceně kolem 500 EUR / MWh. Dalšími výraznými vlivy na podnikání jsou nedostupnost vstupů a rovněž propad přístupu k solidnímu financování.

„Dostupnost bankovního financování poskytovaného firmám za účelem posilování jejich konkurenceschopnosti a přidané hodnoty bude dobrá,“ ujišťuje Pavel Kráčmar, šéf korporátního bankovnictví České spořitelny. Právě Spořitelna je největším poskytovatelem firemních úvěrů na domácím trhu. „Podpora transformace směřující k posilování přidané hodnoty, znalostní ekonomice a produkci sofistikovaných koncových výrobků pod českou značkou patří k prioritám korporátního bankovnictví České spořitelny. U firem, kde vidíme jasnou snahu posunout se směrem k výrobkům nebo službám s vysokou přidanou hodnotou, jsme také odvážnější v nastavení podmínek našeho financování a můžeme jim poskytnout investiční úvěr za zvýhodněných podmínek. Do roku 2025 plánujeme na tyto zvýhodněné úvěry vyčlenit až deset miliard korun. A když to bude fungovat, tak určitě zvážíme navýšení této ambice,“ ujišťuje Pavel Kráčmar.