Plodnice našich hadovek (Phallus impudicus) jsou v mládí kulovité až vejčité, postupem času na povrchu prasknou a ze vzniknuvšího otvoru vyrůstá bílý, cca 15 – 20 cm dlouhý nosič s kloboukem potaženým páchnoucím hnědozeleným slizem obsahujícím spory, které jsou do okolí roznášeny hmyzem, přilákaným pachem plodnice. Podobné, o něco menší a pestřejší, avšak u nás mnohem vzácněji nalézané, jsou psivky (Mutinus caninus).

Čeleď hadovkovitých (Phallaceae), kam řadíme výše uvedené druhy vyskytující se v našich lesích, je však (celosvětově) mnohem bohatší. Náleží do ní i druhy přímo fantaskních barev a tvarů, připomínající mořské korály nebo i květiny.

Jeden z těchto druhů se v nedávné minulosti objevil i u nás – jde o hvězdnatec archerův (Clathrus archeri). Tento druh pochází z Austrálie a Nového Zélandu, a to Evropy se dostal zřejmě lidským přičiněním, v podobě spor uvíznuvších v dodávce ovčí vlny. V České republice je vzácně nalézán již od 60. let 20 století. Plodnice zpočátku vypadají podobně jako u hadovky, jako zčásti v zemi zanořené „vajíčko“. Po protržení povrchové vrstvy z něj vyrůstají sytě červená ramena, pokryta místy tmavozeleným slizem obsahujícím spory.

Text i foto: O. Dočkal, AOPK ČR, RP Olomoucko