Jedná se navíc ve výsledku o významnou úsporu veřejných financí, protože včas realizovanou a vhodnou prevencí lze předejít vyšším pozdějším nákladům, které by stát stály na vzniklých škodách. Vláda toto navýšení na svých koaličních jednání projednává už takřka rok. Nyní je rozhodný okamžik, zda k posílení prevence skutečně dojde, a bude tak možné věnovat dostatečnou pozornost stále narůstajícím digitálním závislostem a zhoršování duševního zdraví u dětí, zda bude možné vytvářet specializovaná centra pro oběti domácího a sexuálního násilí pod vlivem alkoholu, či zda bude možné účinně řešit problém s užíváním pervitinu prostřednictvím tzv. substituční léčby.

(Tato částka je navíc nezbytná pro plnohodnotné plnění Národní strategie prevence a snižování škod, spojených se závislostním chováním 2019-2027, ke které se vláda zavázala. - více ZDE)

Politika závislostí v České republice se dlouhodobě osvědčila jako efektivní a mezinárodní instituce ji pravidelně hodnotí jako nadstandardní a úspěšnou. Vědecká data potvrzují efektivitu prevence především v oblasti tzv. nelegálních drog. V případě legálních návykových látek (alkohol, tabák) a nelátkových závislostí (gambling, nadužívání sociálních sítí) je však situace mnohem horší. Celkové počty lidí, kteří jsou na alkoholu či tabáku závislí, jsou v Česku varující. Prostředky na prevenci či léčbu však stále chybí.

„Věříme, že vláda splní, co si stanovila, i přestože na konci prázdnin skončí ve své funkci národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Bylo by to dobré gesto, že odchod Vobořila neznamená odklon vlády od priorit, které si sama vytyčila v programovém prohlášení a že bude možné dnes nedostatečnou pomoc lidem závislým na alkoholu či sociálních sítích zajistit,” uvádí Helena Gherasim, předsedkyně Asociace.

Společenské náklady užívání legálních i nelegálních návykových látek dosahují až 175 miliard Kč ročně, z nichž 100 miliard Kč tvoří škody způsobené tabákem, 50 miliard Kč má na vině alkohol a dalších 10 miliard Kč způsobují nelegální drogy. Hazardní hraní přináší další náklady ve výši přibližně 15 miliard Kč. Je tedy evidentní, že legální návykové látky představují řádově vyšší problém než ty nelegální. Finance na adekvátní řešení této situace ale adiktologům schází. Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027 a realizaci jejích akčních plánů neodpovídá ani současný rozpočet alokovaný vládou. Řešením tohoto problému by bylo dostatečné financování stanovené pro rok 2025 ve výši 1 miliardy korun.

Financování politiky závislostí je sice historicky konstruováno jako vícezdrojové, tedy podílí se na něm rozpočty více orgánů a institucí, rozhodující význam pro plnění strategie a jejích akčních plánů má ale Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. „Ta pro rok 2024 alokovala do sítě služeb a programů protidrogové politiky celkem 315 mil. Kč. Výše těchto prostředků rozhodně na pokrytí potřebných služeb nestačí, a není ani v součinnosti se schválenou strategií,” upozorňuje Josef Radimecký, místopředseda Rady asociace.

„Jsme v patové situaci, kdy nezbývá než zodpovědně zvážit, zda posílit státní rozpočet na realizaci jednotlivých akčních plánů nebo strategii přehodnotit ve smyslu významné redukce jejích priorit a cílů. Za APAS navrhujeme zvolit variantu první,” konstatuje Jiří Richter, místopředseda Rady asociace.

„V opačném případě to může znamenat omezení adiktologických služeb. Čekací doby, které jsou už nyní v terapeutických centrech minimálně 2 měsíce, se ještě prodlouží a pomoc přestane být účinnou. Možnost dostatečně flexibilně poskytnou pomoc lidem, kteří ji potřebují, je totiž v této oblasti velmi důležitá,“ dodává Martin Parula, člen Rady asociace.

Počty uživatelů nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí se navíc rok od roku zvyšují. Na vině je i pandemie covidu-19, kdy se počty závislých lidí významně navýšily, a to zejména v oblasti závislosti na digitálních technologiích. Zatímco závislých uživatelů tvrdých drog máme v ČR přibližně 45 000, v případě alkoholu je toto číslo řádově vyšší. Odhady ukazují na 600 000 denních uživatelů velkého množství alkoholu v podobě zdraví škodlivého užívání. V případě tabáku je tento ukazatel ještě násobně vyšší a odhaduje 2 miliony denních kuřáků tabákových výrobků.

„V oblasti alkoholu čelíme epidemii a nemáme prostředky, kterými se jí můžeme bránit. Závislost na těchto látkách představuje vážnou hrozbu pro naši společnost. Velmi ohroženou skupinou jsou pak děti a dospívající mládež. Z našich dat vyplývá, že opakovanou zkušenost s alkoholem má už na základní škole 24 % 11letých a 44 % 13letých dětí. U 15letých je toto číslo dokonce 73 %. Pokud nebudeme mít k dispozici potřebné finanční prostředky, budou se problémy dále prohlubovat,” říká Dagmar Krutilová, členka Rady asociace.

„Potřebujeme investice do prevence, léčby a rehabilitace, abychom mohli efektivně reagovat na rostoucí počet uživatelů a snížili škody, které závislosti způsobují. Navrhujeme proto, aby při projednávání státního rozpočtu na rok 2025 zohlednila vláda tyto důvody a zajistila adekvátní financování adiktologických služeb,“ uzavírá Gherasim.

Asociace poskytovatelů adiktologických služeb APAS (ZDE) je jedinou střešní organizací, sdružující adiktologické služby v České republice. Založena byla v roce 1995 a má za sebou téměř 30 let zkušeností. V současnosti sdružuje 35 organizací zabývajících se prevencí a léčbou závislostí. Svoje aktivity rozvíjí také prostřednictvím šesti odborných sekcí, které sdružují odborníky v oboru prevence a léčby závislostí. Mezi hlavní úkoly asociace patří nyní prosazení požadavku JEDNA DVACETINA NA PREVENCI, jejímž cílem je zajistit dostatečné průběžné financování adiktologických služeb, především v návaznosti na opatření tzv. konsolidačního balíčku, který přijala Vláda ČR ve druhé půli roku 2023. Mezi další aktivity patří například realizace projektu s názvem Systémové zajištění péče pro vězněné uživatele drog a jejich následná kontinuita pro propuštění, financovaný z Norských fondů.