Za tu dobu se počet hvozdíků na Klenči více než zpětinásobil. Na péči o tuto vzácnou rostlinu letos finančně přispěli i lidé, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření v projektu Strategie AV 21 Záchrana a obnova krajiny [1]. 

„Hvozdík potřebuje poměrně specifické podmínky. Vyhovují mu nezastíněné písčité plochy, které ale z naší krajiny skoro zmizely. Dříve jejich zarůstání bránila pastva a občasné vypalování, postupně ale zarostly trávou a náletem, nebo byly zalesněny akátem či borovicí. Součástí záchranného programu tedy je obnova právě takového prostředí,“ vysvětluje Petr Vít z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro hvozdík písečný koordinuje [2].

Za 14 let, kdy záchranný program běží, byl čtyřikrát na větších plochách stržen drn s humusovým horizontem a odkrylo se tak štěrkopískové podloží. To je prostředí, které hvozdíku nejvíce vyhovuje. Volná písečná plocha bez konkurence dalších druhů rostlin umožňuje semenům hvozdíků vyklíčit a jejich semenáčkům uchytit se. Stržení drnu se několikrát doplňovalo výsevem semen hvozdíků přímo z lokality. Práce na Klenči neprospívají jen hvozdíku písečnému českému, ale i četným druhům hmyzu, který v intenzivně obhospodařované krajině nemá vhodné podmínky.

„V uplynulých dnech jsme na Klenči pracovali s ručním rotavátorem. Ten dokáže narušit svrchní část povrchu půdy tak, že odstraní odumřelé části rostlin, mech a lišejníky, které se pak musí vyhrabat hráběmi a odvézt z písčiny. Využili jsme na to finance získané od respondentů dotazníkového šetření. Mám radost, že lidé jsou na záchranu této jedinečné rostliny ochotni přispět i z vlastní kapsy,“ popisuje Jiří Bělohoubek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

[1] Péče o lokalitu hvozdíku se letos mohla rozšířit díky daru od Ústavu výzkumu globální změny – Czechglobe. V rámci řešení projektu Strategie AV 21 Záchrana a obnova krajiny (řešitelkou programu Ekosystémové služby obnovené krajiny je Mgr. Davina Vačkářová, PhD.) bylo začátkem roku 2022 provedeno dotazníkové šetření zkoumající postoje populace České republiky k obnově degradovaných ekosystémů. Jeho součástí byl výběrový ekonomický experiment, který zkoumal „ochotu platit“ za různé typy obnovy krajiny a ekosystémů. Každý z vybraných účastníků mohl rozdělit částku 800 Kč. V různých typech ekosystémů byl na výběr přírodní či technický typ obnovy a zaměření na biodiverzitu nebo přínosy lidem. Takto získané prostředky (více než 80 tisíc Kč)  byly následně převedeny jako dar Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR k využití ke skutečné obnově a managementu ekosystémů. Prostředky byly využity právě na rozšíření obnovy degradovaných ploch pomocí rotavátoru a jejich navrácení do původního, pro hvozdík vhodného, stavu.

[2] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v současné době koordinuje 12 záchranných programů pro vzácné druhy rostlin a živočichů (ZDE).