Viděli, jak vypadají lesy, které jsou dlouhodobě ponechány bez lidských zásahů. Kromě jejich významu pro ochranu přírody se dozvěli, jak tu probíhá výzkum a jak se dají poznatky využít. Průvodci byli vědečtí pracovníci odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy. Akci spolupořádaly AOPK ČR, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Lesy České republiky a  Správa Národního parku Šumava

Exkurze připomněly, že loňský rok nebyl jen výročím české státnosti, ale i výročím ochrany českých pralesů.  Bylo to totiž přesně 180 let, kdy se majitel novohradského panství Jiří František August de Langueval-Buquoy rozhodl, že jádrové území dnešního Žofínského pralesa zachová „jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody“. Jednalo se o první vědomou ochranu pralesovitého porostu na našem území a čtvrtou v Evropě.

V rámci 13 exkurzí byli zájemci provedeni osmi významnými českými pralesy – NPR Salajka, NPR Mionší, NPR Razula (vše CHKO Beskydy), NPR Ranšpurk (soutok Moravy a Dyje), NPR Žákova hora (CHKO Žďárské vrchy), NPR Boubínský prales, NPR Žofínský prales a PR Milešický prales (CHKO Šumava). Připravená exkurzní témata byla zaměřena na vlivy, jež utvářely současnou podobu navštíveného pralesa. Nejčastěji tak byla komentována přímá i nepřímá ovlivnění člověkem, měnící se přírodní podmínky prostředí, ekologické vlastnosti dřevin i vliv globálních klimatických trendů. Na lokalitách byl dále představen i vědecký výzkum, který na nich probíhá. Byla tak probírána i témata jako interakce stromy – půda, rychlost tlení dřeva, disturbanční dynamika lesa nebo zjišťování podrobných údajů o pralese skenováním, jehož výsledky využívá NASA. Byla diskutována i otázka vlivu lesa na zachování biodiverzity, např. na saproxylické druhy hmyzu, dřevožijné houby apod.

I když průvodci měli témata exkurze připravena, procházka pralesem si vždy našla svůj vlastní scénář, který tvořili její návštěvníci. Milovníci přírody, profesionální lesníci, ochránci přírody, fotografové, vedoucí skautských oddílů, cestovatelé nebo dokonce i příznivci parkouru se přirozeně ptali na otázky, které je zajímají ze svého úhlu pohledu, a tak se často i po oficiálním ukončení procházky povídalo dále. Do pralesů lidé přijížděli i z velké dálky, na Žákovu horu např. skupina z Hlučína, nebo do beskydského Mionší z Kladna. Velmi cenného ohlasu se však organizátorům několikrát dostalo i od místních lidí – „Bydlím tu sedmapadesát let, 3 kilometry odtud, ale nikdy jsem tu nebyl. Jsem moc rád, že jsem tady.“

Dle ohlasů návštěvníků se exkurze líbily. Svědčí snad o tom nejen dobrá sobotní nálada v pralesích, ale i pondělní maily s poděkováním a s otázkou, kdy se bude konat další akce. Spokojenost potvrdily i webové dotazníky, které účastníci vyplňovali po skončení akce. Své hodnocení zaslalo 65 lidí, 97 % z nich uvedlo, že exkurze splnily jejich očekávání.