„Chceme vytvořit certifikovanou metodiku a software, které by právě malým a středním podnikům pomohly zlepšit výsledky podnikání. Projekt se zabývá řadou aspektů podnikání na venkově, například zvýšením inovačních aktivit podniků, snižováním nákladů, finančním hodnocením firem a potenciálů obchodních partnerů, zefektivněním personálního řízení či tvorbou podnikové strategie,“ vysvětluje Marek Vochozka, rektor VŠTE a vedoucí řešitelského týmu. Projekt, který trvá od letošního února do ledna 2021, by měl „venkovským“ podnikatelům pomoci zvýšit přidanou hodnotu až o 10,5 procenta a tržby z inovované produkce až o 7 procent a tím jim pomoci uspět na trhu.

Podle analýzy Rok venkova 2017, zpracované Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), devět z deseti podnikatelů tam 1tvoří osoby samostatně výdělečné činné bez dalších pracovníků. Na mikrofirmy s nejvýše devíti zaměstnanci připadá osm procent a na ty malé s deseti až čtyřiceti devíti lidmi dvě procenta. Firem, které zaměstnávají nad padesát lidí, je zanedbatelná 0,1 procenta. „To ukazuje, jak je tento segment zranitelný a že je třeba mu pomoci,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP. Její zástupci jsou také do projektu zapojeni, podobně jako Fakulty podnikatelské VÚT Brno či Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace.

Pětina venkovských firem podniká v obchodu a drobných službách, 14 procent se zaměřuje na drobné průmyslové aktivity a 10 procent tvoří firmy z profesních oborů, stavebnictví, ubytování a sociálních služeb. Pouze 5 procent pak připadá na farmáře a podnikatele v zemědělství.  Počet těchto firem v posledních pěti letech stagnuje kolem  47 - 48 tisíc, z nichž 91 procent tvoří OSVČ.

„Projekt se zabývá velmi specifickým a dosud velmi opomíjeným segmentem podniků na venkově, kde mají nejen hospodářskou a ekonomickou roli, ale především jsou i významným prvkem sociálního prostředí a stabilizačním prvkem venkova. Je proto žádoucí, aby se rozvíjely a zůstaly pilířem tamního prostředí i v době nové ekonomiky, charakterizované turbulentním vývojem, obrovským množstvím informací a rychlými transakcemi mezi subjekty,“ vysvětluje docent Vochozka.

Jak upozorňuje Eva Svobodová, segment malých a středních venkovských podniků je přitom velmi heterogenní. Cílem proto je ho uchopit jako celek a pracovat s ním tak, aby bylo možné ho pomoci stabilizovat a nasměrovat k celkovému růstu v objemu realizovaného produktu a obratu.

Experti proto zpracují návrhy finančních ukazatelů pro hodnocení podniků, zapojení do sítí na principu triple helix (podniky, administrativa a vysoké školy) či na zvýšení inovačních aktivit, snížení nákladů firem na legislativně-právní oblast a zefektivnění procesu žádání o dotace. Mezi další oblasti, kterými se budou během projektu zabývat, patří zhodnocení potenciálu obchodních partnerů nebo zefektivnění personálního řízení a vytvoření reálné podnikové strategie.

„Půjde o certifikovanou metodiku, kde bude certifikačním úřadem Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Metodika se tak stane řídícím dokumentem této oblasti podnikání u nás. Díky projektu vzniknou také manuály pro podniky a obce,“ upozorňuje Marek Vochozka.

Podle analýzy AMSP ČR je v Česku 5566 obcí, z nichž 46 procent, tedy 2546, patří do skupiny s nízkým stupněm rozvinutí. U obcí do 500 obyvatel jde dokonce o 54 procent. Počet malých obcí do 500 obyvatel za posledních 15 let klesnul o 248 a počet obyvatel o 33 tisíc. Lidé na venkově se spíš koncentrují do větších sídel od 500 do 2000 obyvateli. Jejich počet v této době vzrostl o 180 a přibylo v nich 206 tisíc lidí. „Právě v obcích do 2000 obyvatel žije více než čtvrtina populace, zatímco v obcích do 500 obyvatel jen osm procent. Mají-li se zde udržet služby a kvalita života, nelze se tvářit, že se nic neděje,“ dodala Eva Svobodová.