Akademie věd: Hledá naději pro lidstvo. Genetik Jaroslav Doležel získal Českou hlavu

27.11.2018 11:36 | Zprávy

Říká se mu „česká nobelovka“. Nejvýznačnější české vědecké ocenění, Národní cenu vlády Česká hlava, převzal v neděli 25. listopadu rostlinný genetik z Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel. Byl členem mezinárodního týmu, který po 13 letech bádání rozluštil „nerozluštitelný“ genom pšenice.

Akademie věd: Hledá naději pro lidstvo. Genetik Jaroslav Doležel získal Českou hlavu
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

„Doufáme, že výsledky naší práce přispějí k rychlejšímu šlechtění nových odrůd, které se přizpůsobí měnícímu se klimatu, lepším výnosům či odolnosti proti chorobám,“ řekl na slavnostním galavečeru na Vysoké škole ekonomické v Praze Jaroslav Doležel. Společně s cenou obdržel i finanční ocenění ve výši milion korun. Výzkum, na kterém se podílel, je podle něj názorným příkladem, že investice do vědy a výzkumu se vyplatí. Jeho slovům naslouchali jak premiér Andrej Babiš, který Doleželovi cenu předával, tak ministr školství Robert Plaga. Předseda vlády ve svém vystoupení uvedl, že podpora vědeckého bádání patří mezi jeho priority.

Světoví experti na Hané

Jaroslav Doležel je vedoucí olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, které spadá pod Ústav experimentální botaniky. Na výzkumu spolupracoval s 200 vědci z 20 zemí, dědičný kód pšenice seté se pak tomuto týmu podařilo „přečíst“ letos v srpnu. Genom pšenice je záludný v tom, že se skládá ze 17 miliard písmen, a je tudíž 5x větší než u člověka. Jeho přečtení se dlouho považovalo za prakticky nemožné.

Doleželovo olomoucké pracoviště v mezinárodním projektu sehrálo klíčovou roli: výzkum genomu pšenice totiž vycházel z metody třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie, kterou tam vyvinuli a rutinně používají jako jediní na světě. Díky tomuto postupu mohli vědci „rozstříhat“ dědičnou informaci na menší části, DNA jednotlivých chromozomů poté olomoucká laboratoř přeposílala pracovištím v různých částech světa.

Banánovník a antivirotika

„Budeme moci méně stříkat a lépe udržovat životní prostředí. A nasytíme lidstvo,“ komentoval to Doležel, který se podílel také na rozluštění genomu ječmene. Kromě toho vytvořil úspěšný program Strategie AV 21 nazvaný Potraviny pro budoucnost, v jehož rámci se zkoumá mimo jiné dědičná informace banánovníku. Ten Doležel označil za naději pro lidstvo.

Mezi oceněnými v soutěži Česká hlava byla i další badatelka z Akademie věd, devětadvacetiletá Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie. Čtyři roky pracovala na vývoji antivirotické látky, která by mohla účinkovat proti původcům rýmy, encefalitidy, hepatitidy či mnoha plicních onemocnění. Porota její výzkum, který je v současnosti testován na zvířatech, odměnila cenou Doctorandus za přírodní vědy.

Ceny Česká hlava se letos udělovaly po sedmnácté.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

změna kurzu

Dobrý den, chápu vás dobře, že vy nemáte problém s tím, když ODS ústy jejího předsedy dává nereálné sliby? V čem se ale pak lišíte od populistů, kterých je v parlamentu dost? Co se stalo s kdysi pragmatickou stranou, která hájila zájmy živnostníků a byla i racionální a často oprávněně kritická k EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Ekonomiku táhly ve třetím čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu

11:27 ČSÚ: Ekonomiku táhly ve třetím čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2024 pokračovala v mírném mezičtvrtletním i meziročním růstu. Ve svě…