„Studenti byli úžasně namaskovaní, navíc přesně věděli, jak svá zranění prezentovat. Musím říct, že to bylo snad ještě horší než ve skutečnosti. Ze všech stran se ozývalo sténání, výkřiky, vzdechy nebo naopak zlověstné ticho. Pro výcvik jsme si nemohli vybrat lepší herce,“ chválil nadšený komparz a umění maskérů kapitán Petr Macík, velitel 3. mechanizované roty, který výcvik po více než dvouleté covidové pauze připravoval.

Sedm desítek vojáků překvapili nejen ranění s průstřely, ztrátami končetin či popáleninami. Poradit si museli také civilisty v šoku a v neposlední řadě s útočníky. „Naše praporní obvaziště namaskovalo dvacet studentů s různým poraněním. Dalších třicet pak imitovalo okolní dav, který znepříjemňoval práci vojáků – zdravotníků. Šlo o následky šoku, ale i s tím se musí počítat a vojáci musí umět ošetřit raněné a provést triáž, tedy rozřazení dle závažnosti poranění bez ohledu na prostředí, stres či křik,“ uvedl Macík.

Výcvik ovšem neznamenal jen reakci na přímý, teroristický útok před halou letiště a na spolupráci s policií u odletové haly, ale i na eliminaci protivníků. K tomu posloužila řada vysloužilých budov, bývalých kasárna, kde bylo možné simulovat boj, který by si v ničem nezadal s realitou. Patro po patře bylo takzvaně vyčištěno, teroristická hrozba, i za rizika vlastních ztrát, byla odstraněna. „Čistý,“ znělo z úst vojáků po splnění úkolu.

MASCAL cvičí pravidelně

Trénink hromadného příjmu raněných po nejrůznějších katastrofách, tzv. MASCAL (Mass Casualty), cvičí táborští vojáci pravidelně nejen kvůli podobným případům při nasazení v zahraničí, ale také kvůli případné pomoci integrovanému záchrannému systému doma v České republice.

„Primárně se zaměřujeme na boj s nepřítelem, kdy se v prostoru bojiště civilní obyvatelstvo nenachází. Tento druh výcviku proto klade na velitele a celý rozhodovací proces vyšší nároky,“ upozorňuje Macík. V nastalém zmatku po útoku musí velitel nejen zajistit samotný prostor, ale i zabezpečit ošetření raněných a jejich přepravu pro následný transport do zdravotnického zařízení.

Při podobných neštěstích jednotky nasazují tzv. CLS týmy (Combat Lifesaver), tedy armádní zdravotníky, kteří jsou cvičeni na poskytování první pomoci v boji. „Ani oni nejsou běžně zvyklí na péči o desítky zraněných, takže tento hromadný příjem raněných pro ně představoval skvělý trénink,“ doplnil kapitán Petr Macík.